Robert Walser
Sourozenci Tannerovi

2007 | Nakladatelství Opus

Hlavní hrdina Šimon Tanner pozoruje celou rodinu, společnost, kterou je obklopen, jakoby z povzdálí. S nadhledem, humorem sobě vlastním i ironií glosuje to, co kolem sebe vidí. Ne vždy se však jeho postřehy obejdou bez konfliktu, ať již vnitřního či společenského. Jeho místo ve společnosti je večně rozkolísané, hlavní …hrdina si není vlastně jist, k čemu je ve svém životě předurčen a proto celým životem tápe a hledá. Hlavní hrdina Šimon Tanner pozoruje celou rodinu, společnost, kterou je obklopen, jakoby z povzdálí. S nadhledem, humorem sobě vlastním i ironií glosuje to, co kolem sebe vidí. Ne vždy se však jeho po…střehy obejdou bez konfliktu, ať již vnitřního či společenského. Jeho místo ve společnosti je večně rozkolísané, hlavní hrdina si není vlastně jist, k čemu je ve svém životě předurčen a proto celým životem tápe a hledá.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	205
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087048075
ISBN:	9788087048078
Edice:	23. svazek ed. 23. svazek ed. Opus
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Zblov
Vystaveno:	24. 6. 2025 7:19
Číslo položky:	1276651

O autorovi

Robert Walser

Robert Otto Walser byl německy píšící švýcarský prozaik. Robert Walser bývá často označován za předchůdce Franze Kafky. Robert Walser se narodil roku 1878 ve švýcarském Bielu v rodině malého obchodníka, který jen stěží zvládal uživit ženu a osm dětí. Výraznou postavou byl Robertův dědeček, farář Johann Ulrich Walser , který pocházel z kantonu Appenzell a věnoval se mimo jiné také politice a svobodomyslnému žurnalismu. Podobně jako jeho vnuk byl i on přesvědčen, že nejlepším vysvědčením duchovního pastýře je, když své ovečky vede k tomu, aby se o své duše staraly samy. Ve Walserově črtě Podivné město čteme: „Je dobré, když už lidé nepotřebují umělce, aby byli lidmi nadanými a vnímavými k umění.“ Otec Adolf nemohl dát dospívajícím dětem na cestu životem víc než příklad veselé, rezignované mysli. V malé próze Dopis otce synovi se budoucímu básníkovi ospravedlňuje za poněkud volnější výchovu: „Představ si, že bych ti umožnil, abys byl vzorně vychován. S jak strašnou tíhou odpovědnosti, která by spočívala na tvé hlavě i bedrech, bys tu pak stál! Neboť věz: opravdu a v každém ohledu dobrá, takzvaná vynikající výchova zavazuje, zavazuje svého příjemce ke stejně vynikajícím výkonům a ke skvělé kariéře. Buď šťastný, synu, že budeš moci dýchat, aniž bys musel bez ustání myslet na to, jak se něčeho domoci… Budeš svobodný. Budeš synem přírody… Budeš moci dýchat a žít. Ti vzorní a příkladní totiž nežijí.“ Důležitou roli hrála v rodině matka Elisa a Robert ji vždy vnímal jako velkou autoritu. Životním cílem ženy pocházející ze statku bylo pozdvihnout rodinu na vyšší, měšťanskou úroveň, a když se její sen po hospodářské krizi v osmdesátých letech 19. století rozplynul, nesla to velmi těžce. Trpěla schizofrenií a zemřela nečekaně v roce 1894. Její snad dědičný vklad i nešťastný osud ovlivnil život všech o...

Více od autora