Karel Hvízd'ala, Pavel Landovský
Soukromá vzpoura : rozhovor s Karlem Hvížďalou

1988 | Nakladatelství Karel Ritter Verlag

Kniha rozhovorů s hercem Pavlem Landovským o životě, divadle, filmu i politice vedených Karlem Hvížďalou. Kniha rozhovorů s hercem Pavlem Landovským o životě, divadle, filmu i politice vedených Karlem Hvížďalou.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	235
Jazyk:	česky
ISBN10:	3927319007
ISBN:	9783927319004
Vydáno v:	Bonn
Vystaveno:	5. 12. 2023 10:19
Číslo položky:	706436

O autorech

Karel Hvízd'ala

Karel Hvížďala je český novinář, dramatik a spisovatel. V Praze vyrůstal, maturoval a studoval Strojní fakultu ČVUT . Později studoval politické vědy v Moskvě a němčinu a německou literaturu v SRN . V letech 1966–1970 pracoval jako redaktor v časopisu Mladý svět, v období po začátku tzv. normalizace 1971–1974 byl redaktorem v nakladatelství Albatros. Založil a řídil edici Objektiv. V letech 1978–1990 byl v exilu v Západním Německu, kde žil v Bonnu, pracoval v nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem a spolupracoval jako žurnalista s rozhlasovými stanicemi RFE , Deutschlandfunk, Deutsche Welle, BBC, psal rozhlasové hry a přispíval do exilových časopisů. Od roku 1990 šéfreportérem Mladé fronty / MF Dnes a předsedou představenstva společnosti MAFRA, v roce 1993 šéfredaktorem Mladého světa, v letech 1994–1999 šéfredaktor a spoluvydavatel zpravodajského týdeníku Týden, který spoluzaložil. Od roku 1999 je svobodným žurnalistou a spisovatelem. Spolupracuje mj. s deníky MF Dnes a Lidové noviny, s časopisem Xantypa, s týdeníky Respekt), Reflex, Euro a dalšími periodiky. V České televizi moderoval týdenní rozhovory v pořadech Press a Přesčas, pravidelně komentuje domácí a zahraniční politické dění a také dění na mediální scéně v Českém rozhlase 6. Vystupoval rovněž na podvečerech v Divadle Kolowrat, které pořádalo Masarykovo demokratické hnutí, V 60. letech psal básně. Je autorem dvou až tří desítek knih rozhovorů , románů, novel , knížek pro děti a více než dvou desítek rozhlasových her . Za rozhlasové hry obdržel dvě ceny v Rakousku, za Dálkový výslech Václava Havla řadu cen v zahraničí a jednu doma, za povídku Eule beim Augenarzt cenu Goethe-Institutu a naposled za Rozhovory na přelomu tisíciletí , obdržel Cenu Egona Erwina Kische.[4...

Více od autora

Pavel Landovský

Pavel Landovský , přezdívaný Lanďák, byl český herec a dramatik, disident, signatář Charty 77. Do svých filmů ho obsazovali režiséři jako Jiří Menzel, Jiří Krejčík, Pavel Juráček, Miloš Forman či Jan Svěrák. Vyučil se původně nástrojařem a po maturitě na strojní průmyslovce se čtyřikrát marně pokoušel dostat na studium herectví na DAMU. Začínal jako řadový statista v teplickém divadle. V roce 1960 začal hrát v Severomoravském oblastním divadle v Šumperku, v letech 1961–1963 působil v Západočeském divadle Klatovy, 1963–1965 ve Východočeském divadle Pardubice. V roce 1966 zakotvil na jedenáct let v pražském Činoherním klubu, kde byl spolutvůrcem jeho nejslavnější éry . Landovského angažmá ukončil mocenský zásah v době normalizace . V roce 1978 v pražském Bytovém divadle Vlasty Chramostové hrál ve hře Play Macbeth roli Makbetha. Po návratu z Rakouska hrál v letech 1990–2008 v Divadle Na zábradlí, v Národním divadle, v Divadle v Dlouhé a Divadle Hybernia. Působil také jako příležitostný dramatik . Landovský byl vynikající jako řecký proutník v kunderovské adaptaci Já, truchlivý bůh, nezapomenutelný je jako sládek v Havlově Audienci. Hrál v řadě legendárních československých filmů, v Ostře sledovaných vlacích, Markétě Lazarové či Adelheid. Populární byl také jeho major Terazky v adaptaci Švandrlíkových Černých baronů. Landovský se zasloužil o zveřejnění textu Charty 77, protože její první opisy se podařilo Václavu Havlovi odeslat poštou poté, co Landovský ve svém autě ujel StB, která je pronásledovala. Po podpisu Charty 77 byl opakovaně vyslýchán StB a v rámci akce Asanace vyhnán do emigrace do Rakouska . Zde se stal hercem prestižního vídeňského Burgtheateru, od roku 1989 hrál opět doma v České republice. V posledních letech trpěl cukrovkou a po prodělané cévní mozkové příhodě byl upoután na invalidní vozík. Pavel Landovský zemřel ...

Více od autora