Karel Poláček
Soudničky : 18

1999 | Nakladatelství Franze Kafky

Povolání žurnalisty přivedlo Karla Poláčka k pravidelné práci na referátech ze soudní síně, a tak se soudničky staly nejfrekventovanějším žánrem Poláčkovy publicistiky. Tento výbor, vydaný v rámci edice Spisy Karla Poláčka, je chronologicky uspořádaným výběrem prací, které ve 20. a 30. letech otiskoval v Lidových novi…nách, Tribuně, Českém slově, Telegrafu, Literárních novinách a Světozoru.
K vydání připravila a ediční poznámku napsala Zina Trochová. Povolání žurnalisty přivedlo Karla Poláčka k pravidelné práci na referátech ze soudní síně, a tak se soudničky staly nejfrekventovanějším žánrem Poláčkovy publicistiky. Tento výbor, vydaný v rámci ed…ice Spisy Karla Poláčka, je chronologicky uspořádaným výběrem prací, které ve 20. a 30. letech otiskoval v Lidových novinách, Tribuně, Českém slově, Telegrafu, Literárních novinách a Světozoru.
K vydání připravila a ediční poznámku napsala Zina Trochová.

Součástí souboru:

Spisy Karla Poláčka 1994 (20sv., 375 + 258 + 147 + 275 + 245 + 290 + 346 + 342 + 139 + 273 + 167 + 1127 + 205 + 1127 + 329 + 358 + 527 + 284 + 306 + 198, 1. vyd.)

Stav

Dobrý

zašlá obálka, ex libris původního majitele

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka, ex libris původního majitele
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	1127
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085844621
ISBN:	9788085844627
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Spisy Karla Poláčka
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 12. 2024 10:38
Číslo položky:	1079235

O autorovi

Karel Poláček

Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista s židovskými kořeny. Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec Jindřich Poláček byl židovský obchodník, matka Žofie, ovdovělá Fuchsová, byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Poté začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, podle svých slov však „neměl štěstí na trvalá místa“. Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl ovšem nikdy výše než na hodnost četaře. O svých zkušenostech později napsal: „Za čtyřletého vojákování jsem ‚Švejka‘ vůbec nepotkal. Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla.“. Prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí. Po návratu do ČSR nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi . Tehdy vystoupil z židovské obce. Zkušenosti z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. Zde se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Stal se také členem kruhu pátečníků. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich, především v České...

Více od autora