Knihy
Poezie
Česká poezie
Stanislav Kostka Neumann
Sonata horizontálního života

Stanislav Kostka Neumann
Sonata horizontálního života

1959 | Nakladatelství Československý spisovatel

Vrcholné dílo S.K. Neumanna je rozčleněno do několika cyklů, v nichž se básník vyznává ze svého materialistického světového názoru a proletářského internacionalismu, zamýšlí se nad bojem španělského lidu proti fašismu. Ve verších o krásách domova zahořkle útočí na "zlatou pýchu" a závěrečnými elegiemi o starých dělnící…ch protestuje proti lhostejnosti samoúčelného umění. Vrcholné dílo S.K. Neumanna je rozčleněno do několika cyklů, v nichž se básník vyznává ze svého materialistického světového názoru a proletářského internacionalismu, zamýšlí se nad bojem španělského l…idu proti fašismu. Ve verších o krásách domova zahořkle útočí na "zlatou pýchu" a závěrečnými elegiemi o starých dělnících protestuje proti lhostejnosti samoúčelného umění.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

neautorská dedikace

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	137
Jazyk:	česky
Vydání:	3. vyd., v ČS 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 7. 2026 17:18
Číslo položky:	1845204

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora