Stanislaw Lem
Solaris

1964 | Nakladatelství Osveta

Zdalo by sa, že nič nebráni štastiu Kelvina a Harey. Nič a nik nestojí medzi nimi, a predsa trhlina v duševnej jednote vedie ich lásku k tragickému koncu. Na zemi nemal Kelvin pre „skutočnú“ Harey dosť jemnosti a ľudského pochopenia. Nevedeli navzájom vniknúť do svojho duševného života: vonkajšie, náhodné dokázalo nača…s zatieniť hlavné. Tento krátky čas stačil, aby Harey dospela k hroznému, nenapraviteľnému rozhodnutiu – spáchať samovraždu.
Uplynulo desať rokov, ktoré Kelvin strávil viac vo vesmíre ako na zemi, rana sa však nechcela zaceliť: môžeš ujsť od všetkoho na svete, kam však ujdeš pred vlastným svedomím, vlastnou pamäťou, vlastnými citmi? Strata Harey sa pre Kelvina stala aj tragédiou svedomia.
Tragédia sa opakuje na stanici Solaris. Pri prudkom „röntgenovom ožiarení“ Oceán posiela pracovníkom stanice zhmnotnené predstavy ich najsilnejších a najhlbších osobných, psychických zážitkov zapísaných v pamäti. Sú to zážitky skutočné alebo vymyslené?
Kelvinovi poslal oceán Harey. Je to skutočný človek? Nástroj cudzieho rozumu? Kybernetický stroj v biologickom obale? Myslí a cíti sama? Ani na jednu z týchto otázok nenachádza odpoveď. Nenachádza ju a nemôže nájsť. Nová Harey nemá pociť samostatnej ľudskej existencie, pocit vlastnej individuality. Do jej psychiky je vložené iba to, čo mohla vedieť, pamätať si a cítiť „pozemská“ Harey. Ostatné jej nie je dané.
Na prvej smrti, smrti ozajstnej Harey, nesie Kelvin vinu, hoci nie bezvýhradne. A na druhej? Rozdelilo ich niečo viac ako obyčajný nedostatok duševných hodnôt jedného z milencov. Nedostávalo sa im úplnej, bezvýhradnej blízkosti, úprimnosti, ktoré – ako dokazuje autor tohoto pútavého vedecko-fantastického románu – sú kritériom lásky v budúcnosti. Zdalo by sa, že nič nebráni štastiu Kelvina a Harey. Nič a nik nestojí medzi nimi, a predsa trhlina v duševnej jednote vedie ich lásku k tragickému koncu. Na zemi nemal Kelvin pre „skutočnú“ Harey dos…ť jemnosti a ľudského pochopenia. Nevedeli navzájom vniknúť do svojho duševného života: vonkajšie, náhodné dokázalo načas zatieniť hlavné. Tento krátky čas stačil, aby Harey dospela k hroznému, nenapraviteľnému rozhodnutiu – spáchať samovraždu.
Uplynulo desať rokov, ktoré Kelvin strávil viac vo vesmíre ako na zemi, rana sa však nechcela zaceliť: môžeš ujsť od všetkoho na svete, kam však ujdeš pred vlastným svedomím, vlastnou pamäťou, vlastnými citmi? Strata Harey sa pre Kelvina stala aj tragédiou svedomia.
Tragédia sa opakuje na stanici Solaris. Pri prudkom „röntgenovom ožiarení“ Oceán posiela pracovníkom stanice zhmnotnené predstavy ich najsilnejších a najhlbších osobných, psychických zážitkov zapísaných v pamäti. Sú to zážitky skutočné alebo vymyslené?
Kelvinovi poslal oceán Harey. Je to skutočný človek? Nástroj cudzieho rozumu? Kybernetický stroj v biologickom obale? Myslí a cíti sama? Ani na jednu z týchto otázok nenachádza odpoveď. Nenachádza ju a nemôže nájsť. Nová Harey nemá pociť samostatnej ľudskej existencie, pocit vlastnej individuality. Do jej psychiky je vložené iba to, čo mohla vedieť, pamätať si a cítiť „pozemská“ Harey. Ostatné jej nie je dané.
Na prvej smrti, smrti ozajstnej Harey, nesie Kelvin vinu, hoci nie bezvýhradne. A na druhej? Rozdelilo ich niečo viac ako obyčajný nedostatok duševných hodnôt jedného z milencov. Nedostávalo sa im úplnej, bezvýhradnej blízkosti, úprimnosti, ktoré – ako dokazuje autor tohoto pútavého vedecko-fantastického románu – sú kritériom lásky v budúcnosti.

Stav

Dobrý

zkosený hřbet, natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 21. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	194
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	Jozef Baláž
Překladatel:	Hana Lerchová
Edice:	Malá moderná encyklopédia
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	14. 7. 2026 12:3
Číslo položky:	1834412

O autorovi

Stanislaw Lem

Stanisław Herman Lem byl polský spisovatel, filozof, lékař, futurolog a satirik, světoznámý autor sci-fi. Jeho knihy byly přeloženy do 40 jazyků a prodalo se přes 27 milionů výtisků. Jeho dílo ovlivnilo nejen polskou, ale i světovou vědecko-fantastickou literaturu. Stanisław Lem byl jediným synem zámožného lvovského lékaře otorhinolaryngologa Samuela Lema a Sabiny Lemové . Malý Stanisław byl velmi bystrým dítětem, číst se naučil již ve svých 4 letech. Rád si prohlížel otcovy anatomické atlasy a později četl knihy známých autorů jako Karl May, Jules Verne a Rudyard Kipling. Do roku 1931 navštěvoval základní školu Stanisława Zołkiewského a poté přešel na gymnázium Karla Szajnochy. Stanisław Lem byl spíše samotář. Měl silnější postavu, což souviselo s jeho náklonností k cukroví - za bonbony utrácel většinu peněz, které příležitostně dostal. Později si začal kupovat různá mechanická a elektrická zařízení a rozvinula se u něj vášeň pro konstruktérství. V tom jej podporoval i otcův starší bratr, advokát, jenž mu půjčoval technické encyklopedie. Ve 12 letech dostal od otce psací stroj, na němž později napsal svá první literární díla. Zároveň dostal originální nápad - vytvářet si legitimace. Začal si vyrábět všelijaké průkazy a doklady, opatřoval je razítky a pečetěmi a vytvořil si tak svůj fiktivní svět. Zjistil, že je možné vymýšlet neexistující skutečnosti a události, v tomto momentě lze spatřovat počátky jeho vědeckofantastické tvorby. Na gymnáziu dobře prospíval v rodném jazyce . Potíže mu činila matematika, kterou tu krátce učil i známý filosof Roman Ingarden. V 17 letech začal psát verše, avšak během okupace o ně přišel. Jeho oblíbenými básníky byli Bolesław Leśmian a Rainer Maria Rilke. V Sověty okupovaném Lvově se zkoušel dostat na lvovskou polytechniku, ale přestože složil přijímací zkoušky, nebyl přijat kvůli svému buržoaznímu původu. Díky otcovým známostem se mu...

Více od autora