Karel Engliš
Sociální politika

1921 | Nakladatelství F. Topič

Karel Engliš , habilitoval se v roce 1919 na Masarykově univerzitě v Brně, později byl profesorem právnické fakulty Univerzity Karlovy, odkud byl po komunistickém puči propuštěn. Ač byl největším finančním odborníkem, který s Aloisem Rašínem ovlivňoval měnovou politiku mezi světovými válkami, věnoval se i sociální poli…tice. Jeho spis „Sociální politika“ ovlivnil sociálněpolitické myšlení první republiky. Jeho názory vycházely z jeho statistických analýz chudinství a na rozdíl od německých autorů pojímal sociální politiku jako dynamický nástroj k „povznesení národa“. Tím předběhl koncepci lorda Williama Beveridge o 26 let. Karel Engliš , habilitoval se v roce 1919 na Masarykově univerzitě v Brně, později byl profesorem právnické fakulty Univerzity Karlovy, odkud byl po komunistickém puči propuštěn. Ač byl největším fina…nčním odborníkem, který s Aloisem Rašínem ovlivňoval měnovou politiku mezi světovými válkami, věnoval se i sociální politice. Jeho spis „Sociální politika“ ovlivnil sociálněpolitické myšlení první republiky. Jeho názory vycházely z jeho statistických analýz chudinství a na rozdíl od německých autorů pojímal sociální politiku jako dynamický nástroj k „povznesení národa“. Tím předběhl koncepci lorda Williama Beveridge o 26 let.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Opotřebená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Opotřebená
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	81
Jazyk:	česky
Edice:	20. svazek ed. 20. svazek ed. Duch a svět
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 11. 2023 17:16
Číslo položky:	699112

O autorovi

Karel Engliš

Karel Engliš byl český ekonom a politik, tvůrce teleologické hospodářské teorie, několikanásobný prvorepublikový ministr financí, první rektor Masarykovy univerzity a rektor Univerzity Karlovy . Narodil se jako deváté dítě řezníka Antonína Englische, jeho studia proto poznamenala chudoba. Vystudoval české gymnázium v Opavě a po maturitě pokračoval ve studiích na Právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kterou absolvoval roku 1904. Jedním z jeho učitelů byl i národohospodář Albín Bráf, který rozpoznal jeho nevšední talent a doporučil ho do zaměstnání v Zemském statistickém úřadě, odkud v roce 1908 přešel na ministerstvo obchodu do Vídně. V roce 1910 se habilitoval na docenta národního hospodářství na české technice v Brně, roku 1911 se stal mimořádným a v roce 1917 řádným profesorem. V letech 1913–1914 zde byl děkanem odboru kulturního inženýrství a v letech 1917–1918 děkanem odboru chemického inženýrství. V letech 1913–1918 byl poslancem moravského zemského sněmu za pokrokovou stranu Adolfa Stránského, v letech 1918–1925 byl členem národně demokratické strany a v letech 1920–1925 byl za tuto stranu poslancem Národního shromáždění, dále pak i předsedou moravsko-slezského výkonného výboru Národně demokratické strany. V roce 1915 psal příspěvky do Masarykovy Naší doby. Dne 2. září 1925 složil svůj poslanecký mandát a vystoupil z Národně demokratické strany. Poté se ještě v roce 1925 podílel na založení Národní strany práce, do níž však odmítl vstoupit. Spolu s Aloisem Rašínem se významně podílel na měnové reformě poválečného Československa, byl nicméně výrazným odpůrcem jeho deflační politiky. Působil jako ministr financí v šesti vládách, v letech 1920–1931, a poté v období 1934–1939 jako guvernér Národní banky Československé. Jako ministr financí i guvernér Národní banky československé pracoval koncepčně. Dovedl velmi dobře posoudit situaci a ...

Více od autora