Josef Váchal, Jiří Kaše, Josef Fučík
Soča (Isonzo) 1917

2020 | Nakladatelství Havran

Netradičně řešená „dvojkniha“ obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí. Těchto bojů, které svou hrůzou a množstvím padlých nezůstaly pozadu za masakry v severní Francii, se zúčastnili též mnozí čeští vojáci v uniformách rakousko-uher…ské armády. Vojenský historik Josef Fučík líčí uvedené události na základě záznamů ve válečných denících, bojových hlášení, zmínek v historických pracích i vzpomínek účastníků a své vyprávění doprovází množstvím dobových fotografií a tabulek. Historik umění Jiří Kaše se naproti tomu soustřeďuje na osudy českých umělců, které kolo dějin vrhlo na zdejší bojiště. Netradičně řešená „dvojkniha“ obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí. Těchto bojů, které svou hrůzou a množství…m padlých nezůstaly pozadu za masakry v severní Francii, se zúčastnili též mnozí čeští vojáci v uniformách rakousko-uherské armády. Vojenský historik Josef Fučík líčí uvedené události na základě záznamů ve válečných denících, bojových hlášení, zmínek v historických pracích i vzpomínek účastníků a své vyprávění doprovází množstvím dobových fotografií a tabulek. Historik umění Jiří Kaše se naproti tomu soustřeďuje na osudy českých umělců, které kolo dějin vrhlo na zdejší bojiště.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	213, 117
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087341503
ISBN:	9788087341506
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Krok
Vydání:	Vydání druhé (J. Fučík), první (J. Kaše)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 12. 2023 13:7
Číslo položky:	709435

O autorech

Josef Váchal

Josef Váchal byl český malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář a také spisovatel a básník. Jeho tvorba byla ovlivněna expresionismem a prvky symbolismu, naturalismu a secese, pokoušel se však o vlastní stylově nevyhraněné umělecké vyjádření. Hlavní část jeho díla spadá do období první republiky, naopak za komunistického režimu měl existenční problémy. Mezi nejznámější díla patří kniha Krvavý román nebo ilustrace k Demlovu Hradu smrti. Během svého života nebyl doceněn, jistého uznání se mu dostalo až titulem zasloužilý umělec v roce 1969. Narodil se jako nemanželské dítě, jeho otcem byl Josef Šimon Aleš-Lyžec, bratranec Mikoláše Alše, a matkou Anna Váchalová . Josef Aleš nevykonal učitelské zkoušky a živil se jako podučitel a zatímní učitel. Annu Váchalovou si nikdy nevzal, i když spolu v Praze krátkou dobu žili. Statek Váchalových v Milavčích byl záhy exekučně prodán, matka Anna nastoupila do služby v Praze. Malého Josefa se na dva roky ujali babička a strýc , kteří žili ve Velvarech. Po dvou letech prožitých ve Velvarech se jej ujali otcovi prarodiče, Jan a Jana Alšovi, kteří žili v Písku. Zde vyrůstal a odnesl si odtud mnoho zážitků, které formovaly jeho budoucí pohled na svět. Ze svého dětství si odnesl záporný vztah k městskému prostředí a naopak kladný vztah ke zvířatům a přírodě. V následujících letech navštěvoval školu, prospíval zde dobře, gymnázium však nedokončil. Začal číst knihy a posléze si sepisoval jejich seznam, což činil ve svém životě ještě mnohokrát. S matkou se znovu setkal až v roce 1891 a později se s ní stýkal. Ta se mezitím v Praze provdala za obuvníka Karla Hlaváčka. Ten byl až do své smrti překážkou v jeho komunikaci s matkou. V roce 1898 se odstěhoval se do Prahy, kde ho otec dal do čtyřletého učení k renomovanému knihaři Jindřichu Waitzmannovi (jeho manželka pocházela z Miro...

Více od autora

Jiří Kaše

Jiří Kaše je český historik umění. Po absolvování studia dějin umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze r. 1972 pracoval na Pražském středisku státní památkové péče a ochrany přírody . Zde mimo jiné odborně dokumentoval skulptury M. B. Brauna v klementinském chrámu sv. Klimenta, z nichž připravil vůbec první samostatnou výstavu tohoto umělce. Následně působil v Národní galerii v Praze a v letech 1984–1991 pracoval ve Státních restaurátorských atelierech Praha. V této době realizoval krom jiného rozsáhlou akci restaurování kamene orloje a podvěží Staroměstské radnice, byl také vědeckým tajemníkem odborné komise pro dokumentaci, průzkum a restaurování románské ostatkové skříně sv. Maura. V souvislosti se záchranou nástěnných maleb Josefa Váchala v litomyšlském Portmoneu stál roku 1993 u vzniku restaurátorské školy v Litomyšli, která dnes funguje jako Fakulta restaurování Univerzity Pardubice a kde až do současnosti působí na katedře humanitních věd. Hlavní osou jeho zájmu je evropská výtvarná kultura od 17. do 19. století a teoretické i praktické aspekty restaurování a památkové péče. Spolu s muzikologem Juliem Hůlkem je zakladatelskou osobností absurdního "vědeckého" oboru – řimsologie . Je doktorem řimsologie a praktikujícím řimsologem.

Více od autora