Svatopluk Čech, Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický, Josef Václav Sládek
Sny o štěstí : ruchovci a lumírovci

1986 | Nakladatelství Československý spisovatel

Antologie z básnické tvorby autorů ruchovců a lumírovců: Sv. Čech, J. V. Sládek, J. Zeyer, J. Vrchlický a doplněno ukázkami z korespondence.
K vydání připravil, doslov a medailóny tvůrců napsal, básně a dokumentární materiály vybral Miloš Pohorský.
Část nákladu vydána s gramodeskou, na níž výběr básní sestavený V…ladimírem Justlem recitují Radovan Lukavský, Otakar Brousek, Jiří Adamíra, Petr Haničinec a Věra Galatíková Antologie z básnické tvorby autorů ruchovců a lumírovců: Sv. Čech, J. V. Sládek, J. Zeyer, J. Vrchlický a doplněno ukázkami z korespondence.
K vydání připravil, doslov a medailóny tvůrců napsal, bá…sně a dokumentární materiály vybral Miloš Pohorský.
Část nákladu vydána s gramodeskou, na níž výběr básní sestavený Vladimírem Justlem recitují Radovan Lukavský, Otakar Brousek, Jiří Adamíra, Petr Haničinec a Věra Galatíková

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

+ garmodeska

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý + garmodeska	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 39 Kč
Stav Velmi dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 39 Kč
Stav Velmi dobrý s gramodeskou uvnitř	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý + garmodeska
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	200
Jazyk:	česky
Edice:	26. svazek ed. 26. svazek ed. Klub přátel poezie. Výběrová řada
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 6. 2023 12:2
Číslo položky:	583280

O autorech

Julius Zeyer

Julius Zeyer byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který v letech 1873–1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů . Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál či snad bisexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti. Pravdou také je, že se nikdy neoženil a není an...

Více od autora

Svatopluk Čech

Svatopluk Čech byl český básník, prozaik, novinář a cestovatel, který se proslavil příběhy pana Broučka. Narodil se v Ostředku u Benešova. Jeho otec František Jaroslav Čech byl panský hospodářský správce a český vlastenec. V letech 1848–1849 v době konání Kroměřížského sněmu působil v Kroměříži jako novinář. Povolání a vlastenectví otce byly důvodem častého stěhování v době básníkova mládí. Dětství prožil na Benešovsku v Ostředku, Jezeře, Střížkově a Postupicích a v Litni na Berounsku. V Praze vystudoval piaristické gymnázium a později práva. Přispíval do almanachu Ruch a časopisu Květy, od roku 1871 byl redaktorem Světozoru. V letech 1873–1876 působil jako redaktor Lumíru, krátce působil i v Národních listech. V roce 1873 byl členem advokátní kanceláře ve Slaném, téhož roku však praxe zanechal a věnoval se jí až v letech 1876–1879, kdy byl členem advokátní kanceláře v Praze. Řádným členem České akademie věd a umění zvolen dne 3. července 1890, svého členství se vzdal v roce 1895. Hodně cestoval, navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Polsko, Itálii, Paříž. V letech 1895 až 1903 žil v Obříství u Mělníka. Konec života trávil v Praze na Letné, v Holešovicích a v Tróji. Pohřben byl s velikou slávou na Vyšehradě. Na hrobě byla instalována portrétní socha v životní velikosti, dílo Jakuba Obrovského. Jeho dílo je žánrově velmi bohaté. Psal především eposy s mnoha přirovnáními a popisy, jimiž je přerušován děj, ale také sociální, politickou a alegorickou lyriku, satiry, povídky a romány. Svými Výlety pana Broučka se stal jedním z průkopníků science fiction v české literatuře. Napsal také velké množství humoristických povídek, črt a fejetonů, ke kterým čerpal často náměty z advokátního prostředí. Mnohokrát byl kritizován za frázovitost. Uznával, že jeho poezie může působit frázovitě, ale on se hlásil k trvalým...

Více od autora