Jan Pilař
Sluneční vůz : na motivy z Ovidiových Proměn

1980 | Nakladatelství Albatros

na motivy z Ovidiových Proměn 12 příběhů nejslavnějších antických bájí
Potopa světa,
Král Midas,
Dvě pyšné ženy,
Narcis a víla Ozvěna,
Čarodějka Médea,
Hrdinství Perseovo,
Dobří lidé,
Héraklovy hrdinské skutky,
Věrná láska,
První vzduchuplavci,
Cesta do podsvětí,
Sluneční vůz,
Dos…lov na motivy z Ovidiových Proměn 12 příběhů nejslavnějších antických bájí
Potopa světa,
Král Midas,
Dvě pyšné ženy,
Narcis a víla Ozvěna,
Čarodějka Médea,
Hrdinství Perseovo,
Dobří l…idé,
Héraklovy hrdinské skutky,
Věrná láska,
První vzduchuplavci,
Cesta do podsvětí,
Sluneční vůz,
Doslov

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	87 s., [8] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Liesler
Vydání:	3. vyd., (V Albatrosu 2. vyd.)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 10. 2024 12:44
Číslo položky:	1017108

O autorovi

Jan Pilař

Jan Pilař byl český spisovatel, básník a literární kritik, šéfredaktor Literárních listů a ředitel nakladatelství Československý spisovatel. Narodil se 9. září 1917 v jihočeské obci Stříbřec. Po maturitě na reálném gymnáziu v Klatovech začal studovat češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1939 debutoval sbírkou básní Jabloňový sad. Po 17. listopadu 1939 byl v rámci perzekuce vysokoškolských studentů tři měsíce vězněn v Sachsenhausenu. Po návratu z koncentračního tábora zbytek války pracoval v úseku propagace agrárnického nakladatelství Novina. Roku 1946 dokončil studia a získal titul PhDr. Za Květnového povstání řídil Lidový deník, po osvobození vedl kulturní rubriku Zemědělských novin. Ještě v květnu 1945 vstoupil do KSČ. V letech 1949-54 byl tajemníkem české sekce Svazu československých spisovatelů a zároveň též zástupcem šéfredaktora Lidových novin . V letech 1954–1959 působil jako šéfredaktor Literárních novin a poté jako ředitel nakladatelství Československý spisovatel. V roce 1968 musel z nakladatelství odejít a stal se tajemníkem Svazu nakladatelů a knihkupců. Od roku 1970 působil opět v nakladatelství Československý spisovatel, nejdříve jako šéfredaktor a v letech 1982–89 opět jako ředitel, stal se tak jednou z opor tzv. normalizace. Od 70. let do 1989 působil i na katedře české a slovenské literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, docentem srovnávací literatury se stal v roce 1980 habilitační prací Má cesta k polské poezii. V roce 1989 odešel do důchodu. Publikoval v řadě českých časopisů a novin, v polských kulturních časopisech, spolupracoval s Československým rozhlasem. Je autorem řady básnických sbírek, knížek pro děti a mládež, esejů, reportáží a vzpomínek. Publikoval velké množství překladů poezie. Překládal z polštiny, kde se věnoval zejména poezii K. I. Gałczyńského a současných po...

Více od autora