Miroslav Válek, Karol Vaculík, Bohuslav Chropovský, Pavol Michalides, Stanislav Smatlák, Eugen Pauliny, Eva Toranová, Marián Veselý, Karol Rosenbaum, Fedor Kresák, Ladislav Saučin, Ivan Rusina, Elena Lukáčová, Peter Mihálik, Rudolf Chmel, Ján Mišianik, Tamara Žišková, Libuše Cidlinská, Anna Petrová-Pleskotová, Martin Kusý, Richard Rybarič, Zoltán Rampák, Karol Kahoun, Štefan Vraštiak, Fedor Kováč
Slovensko : kultúra - Časť 1

1979 | Nakladatelství Obzor

Součástí souboru:

Slovensko 1979 [Diel 4] (2 sv, 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (22. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	985
Jazyk:	slovensky
Editor:	Ján Dekan, Pavel Paška, Vladimír Brožík, Ľubor Čunderlík
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	1. 4. 2026 11:39
Číslo položky:	1684267

O autorech

Miroslav Válek

Miroslav Válek byl slovenský básník, publicista, překladatel, spisovatel, autor literatury pro děti a mládež, československý politik Komunistické strany Slovenska, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění a Slovenské národní rady a dlouholetý ministr kultury Slovenské socialistické republiky za normalizace. Pocházel z úřednické rodiny a své vzdělání získal v Trnavě a v letech 1947-1949 v Bratislavě na Vysoké škole obchodní, kterou ale nedokončil. V letech 1949-1963 pracoval jako redaktor ve vícero časopisech a nakonec se stal šéfredaktorem časopisu Mladá tvorba. V roce 1962 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1966-1967 vedl časopis Romboid a zároveň zastával funkci tajemníka Svazu slovenských spisovatelů, později v letech 1967-1968 byl jeho předsedou. V červnu 1967 se zúčastnil 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů, na kterém převládaly výrazně kritické referáty ohledně kulturní a politické situace v Československu. Válek ale spolu s některými dalšími umělci podepsal prohlášení, které pak přednesl sjezdu, ve kterém vyzval, aby se na sjezdu neřešily politické záležitosti. 20. dubna 1968 opustil Válek a Vojtech Mihálik redakci listu Kultúrny život se zdůvodněním, že časopis jednostranně prezentuje arabsko-izraelskou šestidenní válku ve prospěch Izraele. Historik Jan Rychlík ale za rezignací spatřuje spíše pocit izolovanosti, které oba čelili pro svůj nesouhlas se začínajícím reformním hnutím pražského jara. Aktivně se angažoval i v politice. V letech 1968-1989 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. Od roku 1969 byl členem ÚV i předsednictva ÚV KSS. Zastával i posty v celostátní komunistické straně. XIV. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil XV. sjezd KSČ, XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ. V listopadu 1969 byl i č...

Více od autora