Pavel Josef Šafařík
Slovanské starožitnosti : Oddíl dějepisný. Okres druhý, od l. 476 před Kr. až do l. 988 po Kr - Oddíl Dějepisný II. část

1863 | Nakladatelství Nákladem kněhkupce Bedřicha Tempského

Součástí souboru:

Slovanské starožitnosti 1862 (2 svazky (600; 767 ))

Stav

Velmi dobrý

na dané stáří výtečný stav

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, na dané stáří výtečný stav
Vazba:	pevná, převazba, vevázaná obálka
Počet stran:	x, 767
Jazyk:	česky
Edice:	Sebrané spisy, Pavla Jos. Šafaříka Sebrané spisy, Sebrané spisy Pavla Jos. Šafaříka, Pavla Jos. Šafaříka sebrané spisy k vydání upravil Josef Jireček
Vydání:	[2. vyd.]
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 4. 2025 10:40
Číslo položky:	1216788

O autorovi

Pavel Josef Šafařík

Pavel Josef Šafařík, též Šafárik , Šaffařík, zřídka Josef Jarmil, německy Schafarik , byl slovenský česky píšící spisovatel, slavista, literární historik, etnograf a jazykovědec. Pocházel z malé východoslovenské vsi, z rodiny evangelického kazatele a učitele. V letech 1806–1808 studoval v Rožnavě, v letech 1808–1810 v Dobšiné a poté v Kežmarku. Roku 1815 odjel studoval do Jeny teologii . V letech 1819–1833 působil jako profesor a ředitel na srbském gymnáziu v Novém Sadě. Zde se roku 1822 oženil s Boženou Julií Ambrozyovou , s níž měl šest dětí. Roku 1826 se stal dopisujícím členem Učené společnosti krakovské a roku členem Varšavského tovaryšstva přátel nauk. Roku 1833 odešel do Prahy, kde mu přátelé František Palacký a Josef Jungmann sbírkou mezi vlastenci zajistili příjem 480 zlatých ročně po dobu 5 let, kterou vyplácel muzejní výbor s podmínkou, že bude psát výhradně česky. V letech 1838–1842 vedl redakci časopisu Muzejník a vydával časopis Světozor. Roku 1845 odmítl nabídku stát se profesorem slavistiky v Berlíně. Od roku 1847 pracoval v Univerzitní knihovně. Roku 1848 se účastnil sjezdu českých a německých spisovatelů a Slovanského sjezdu a stal se poslancem zemského sněmu. Pokoušel se založit nový vědní obor – slovanskou archeologii. Ke snahám o vytvoření samostatné slovenštiny se stavěl spíše zdrženlivě, ale snažil se být prostředníkem mezi českou a slovenskou stranou. Byl pohřben na evangelickém hřbitově v Karlíně, roku 1900 byly jeho ostatky přeneseny na Olšanské hřbitovy. Život Šafárikovy rodiny, jeho rodičů, prarodičů, příbuzných a sourozenců je úzce spjat s Štítnikem a jeho okolím. Otec Pavel Šafárik se narodil ve Štítniku 26. ledna 1761, zde i navštěvoval latinskou školu. Dva roky chodil do školy v obci Kunova Teplica, aby se naučil maďarsky. Po ukončení studií působil asi patnáct let v okolí Štítníka jako u...

Více od autora