Knihy
Vzácné knihy
Bibliofilie
František Palacký
Řeči Františka Palackého a Pavla Josefa Šafařík...

František Palacký: Řeči Františka Palackého a Pavla Josefa Šafaříka na Slovanském sjezdě v Praze roku 1848

František Palacký, Pavel Josef Šafařík
Řeči Františka Palackého a Pavla Josefa Šafaříka na Slovanském sjezdě v Praze roku 1848

1928 | Nakladatelství Spolek českých bibliofilů

Kniha vyšla na památku 80. výročí Slovanského sjezdu a na oslavu desetiletého trvání Československé republiky jako neprodejná prémie pro členy Spolku českých bibliofilů. Kniha vyšla na památku 80. výročí Slovanského sjezdu a na oslavu desetiletého trvání Československé republiky jako neprodejná prémie pro členy Spolku českých bibliofilů.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

natrhnutý hřbet, polopergamenová

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutý hřbet
Poznámka:	Vyšlo v nákladu 420 výtisků
Vazba:	pevná, polopergamenová
Počet stran:	28
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Svolinský
Editor:	Arne Novák
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 1. 2025 11:6
Číslo položky:	1099253

O autorech

František Palacký

František Palacký byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku Otec národa. Narodil se v Hodslavicích na východní Moravě jako páté z 12 dětí, z nichž 8 se dožilo dospělosti. Pocházel z protestantské rodiny augsburského vyznání s dlouhou tradicí. Jeho otec Jiří Palacký byl učitelem na místní škole a lokálním faktorem domácích tkalců, jeho matka byla Anna, rozená Křižanová, po její smrti se otec podruhé oženil s Julianou. František a jeho bratři se nejprve vzdělávali u svého otce. František poté nastoupil do významné zámecké školy v německojazyčném Kunvaldu u Nového Jičína, zřízené hraběnkou Marií Walburgou Zeil-Waldburg. V letech 1809–1812 pokračoval studiem latinské školy v Trenčíně a následovalo evangelické lyceum v Prešpurku , kde se seznámil a spřátelil s Pavlem Josefem Šafaříkem. V Trenčíně bydlel u otce Ľudovíta Štúra Samuela, který byl také jeho učitelem. Přestože si Palackého otec přál, aby se také z jeho syna stal evangelický učitel a kněz, syn nepokračoval dál ve studiích, ale nastoupil v letech 1819–1823 jako vychovatel do uherských šlechtických rodin. Důvodem odmítnutí otcova přání, aby se stal pastorem ve Slezsku, byla láska k uherské šlechtičně Nině Zerdahelyové, rozené Báloghové, se kterou se Palacký seznámil v Prešpurku. Rok 1820 František Palacký strávil jako vychovatel se svými svěřenci Karlem a Janem Nepomukem Czúsovými ve Vídni. Toto působení ve vyšších společenských kruzích mu jednak umožnilo přístup do světa vyšší kultury, ale také měl dost příležitosti pokračovat ve svém sebevzdělávání, v této době hlavně ve filozofii a estetice . Získal také dobrý přehled o politice a poli...

Více od autora

Pavel Josef Šafařík

Pavel Josef Šafařík, též Šafárik , Šaffařík, zřídka Josef Jarmil, německy Schafarik , byl slovenský česky píšící spisovatel, slavista, literární historik, etnograf a jazykovědec. Pocházel z malé východoslovenské vsi, z rodiny evangelického kazatele a učitele. V letech 1806–1808 studoval v Rožnavě, v letech 1808–1810 v Dobšiné a poté v Kežmarku. Roku 1815 odjel studoval do Jeny teologii . V letech 1819–1833 působil jako profesor a ředitel na srbském gymnáziu v Novém Sadě. Zde se roku 1822 oženil s Boženou Julií Ambrozyovou , s níž měl šest dětí. Roku 1826 se stal dopisujícím členem Učené společnosti krakovské a roku členem Varšavského tovaryšstva přátel nauk. Roku 1833 odešel do Prahy, kde mu přátelé František Palacký a Josef Jungmann sbírkou mezi vlastenci zajistili příjem 480 zlatých ročně po dobu 5 let, kterou vyplácel muzejní výbor s podmínkou, že bude psát výhradně česky. V letech 1838–1842 vedl redakci časopisu Muzejník a vydával časopis Světozor. Roku 1845 odmítl nabídku stát se profesorem slavistiky v Berlíně. Od roku 1847 pracoval v Univerzitní knihovně. Roku 1848 se účastnil sjezdu českých a německých spisovatelů a Slovanského sjezdu a stal se poslancem zemského sněmu. Pokoušel se založit nový vědní obor – slovanskou archeologii. Ke snahám o vytvoření samostatné slovenštiny se stavěl spíše zdrženlivě, ale snažil se být prostředníkem mezi českou a slovenskou stranou. Byl pohřben na evangelickém hřbitově v Karlíně, roku 1900 byly jeho ostatky přeneseny na Olšanské hřbitovy. Život Šafárikovy rodiny, jeho rodičů, prarodičů, příbuzných a sourozenců je úzce spjat s Štítnikem a jeho okolím. Otec Pavel Šafárik se narodil ve Štítniku 26. ledna 1761, zde i navštěvoval latinskou školu. Dva roky chodil do školy v obci Kunova Teplica, aby se naučil maďarsky. Po ukončení studií působil asi patnáct let v okolí Štítníka jako u...

Více od autora