Knihy
Válečná literatura
Legie a 1. světová válka
Tomáš Garrigue Masaryk
Slované po válce + Naše nynější krise - výňatky...

Tomáš Garrigue Masaryk: Slované po válce + Naše nynější krise - výňatky + Ideály humanitní - několik kapitol + K prvému výročí republiky : poselství Národnímu shromáždění československému + Těsnopisecká zpráva o I. schůzi Národního shromáždění československého v Praze dne 14. listopadu 1918 + Co třeba věděti o nemocech pohlavních

Tomáš Garrigue Masaryk, Antonín Trýb
Slované po válce + Naše nynější krise - výňatky + Ideály humanitní - několik kapitol + K prvému výročí republiky : poselství Národnímu shromáždění československému + Těsnopisecká zpráva o I. schůzi Národního shromáždění československého v Praze dne 14. listopadu 1918 + Co třeba věděti o nemocech pohlavních

1919 | Nakladatelství Stanislav Minařík Tiskem Infor.-osvětového odboru českoslov. vojska na Rusi

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	6 děl v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	40, 30, 67, 22s. , 32, 24
Jazyk:	česky
Vystaveno:	20. 4. 2023 11:31
Číslo položky:	540975

O autorech

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora

Antonín Trýb

Antonín Trýb , byl český lékař, básník a spisovatel. V roce 1903 vystudoval gymnázium v Příbrami, roku 1909 promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a roku 1912 se habilitoval pro dermatovenerologii. Od roku 1923 byl řádným profesorem dermatovenerologie. V Brně založil Dermatovenerologickou kliniku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a v letech 1921–1956 byl jejím přednostou. Na fakultě je po něm dnes pojmenován Klub Antonína Trýba. Zabýval se pohlavními nemocemi, je průkopníkem histopatologie kůže u nás. Byl asistentem v Histologickém ústavu Univerzity Karlovy v Praze, působil na Kožní klinice České lékařské fakulty v Praze pod vedením profesora Vítězslava Janovského, během 1. světové války vedl vojenskou nemocnici pro veneriky v Pardubicích, v letech 1919–1920 pracoval na Sibiři při misi Československých legií mezi Vladivostokem a Tomskem, poblíž Vladivostoku také řídil nemocnici pro veneriky. V letech 1927–1928 a 1952–1953 byl děkanem Lékařské fakulty MU. Původně byl sociálním demokratem, po sloučení části sociálních demokratů s komunistickou stranou se stal členem KSČ. Byl vyznamenán Řádem 25. února a v roce 1954 obdržel Řád práce. Byl šéfredaktorem Lékařských listů, členem redakce České dermatologie a Encyklopedie praktického lékaře, psal do Lidových novin. Byl badatelem, básníkem a prozaikem.

Více od autora