Stepan Petrovič Ščipačev, Ladislav Fikar
Sloky lásky

1955 | Nakladatelství Československý spisovatel

Základem k českému znění výboru z milostné lyriky S. Sčipačeva je oddíl "Stroki ljubvi", rozsáhlého výboru z básníkovy tvorby "Stichi", vydaného v Moskvě r. 1950, k němuž český překladatel připojil některé básně uveřejněné samostatně nebo v časopisech. Ščipačevova milostná poesie připomíná, že na pracovištích sovětskéh…o budování, v těžkých letech obrany země i na dnešních stavbách komunismu sovětští lidé nezapomínají na cit nejvroucnější, na velkou lásku k člověku, která je projevem vítězství lidských srdcí právě v budovatelské době a která "... čistou krásou září nad náš věk, / vzdorujíc větrům, vichřicím a bouřím / láska - ta sestra velkých myšlenek". Základem k českému znění výboru z milostné lyriky S. Sčipačeva je oddíl "Stroki ljubvi", rozsáhlého výboru z básníkovy tvorby "Stichi", vydaného v Moskvě r. 1950, k němuž český překladatel připojil ně…které básně uveřejněné samostatně nebo v časopisech. Ščipačevova milostná poesie připomíná, že na pracovištích sovětského budování, v těžkých letech obrany země i na dnešních stavbách komunismu sovětští lidé nezapomínají na cit nejvroucnější, na velkou lásku k člověku, která je projevem vítězství lidských srdcí právě v budovatelské době a která "... čistou krásou září nad náš věk, / vzdorujíc větrům, vichřicím a bouřím / láska - ta sestra velkých myšlenek".

Stav

Dobrý

potrhaná obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (18. 5. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý, potrhaná obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	99 s., [9] l. barev. obr. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Max Švabinský
Překladatel:	Kamila Jiroudková
Vydání:	Vyd. 6. (včetně širších výborů ze Ščipačevovy poesie), 1. il.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 12. 2025 14:25
Číslo položky:	1511451

O autorech

Stepan Petrovič Ščipačev

Ruský básník.

Více od autora

Ladislav Fikar

Ladislav Fikar byl český básník, divadelní kritik a překladatel z ruštiny, němčiny, francouzštiny a angličtiny. Bývá spojován s hnutím dynamoanarchistů , studoval na FF UK, v roce 1947 nastoupil do nakladatelství F. Borový , pracoval zde jako redaktor, později šéfredaktor. Po skandálu se Škvoreckého Zbabělci byl v roce 1959 z funkce odvolán, odešel pracovat do Čs. státního filmu, kde po několik let stál v čele tvůrčí skupiny a zasloužil se o vznik řady významných snímků tzv. nové české filmové vlny. V polovině roku 1968 se vrátil na místo ředitele nakladatelství Čs. spisovatel, roku 1970 musel znovu odejít a stal se provozním tajemníkem nakladatelství pro děti a mládež Albatros. Jeho nejvýznamnější básnickou sbírkou zůstala kniha Samotín , v roce 1967 vyšla v podstatně rozšířeném vydání. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších lyrických debutů v moderní české poezii. Navázal v ní na lyricko-mélickou tradici českého básnictví, vytříbeným výrazem a jemnými odstíny nálad se blíží Jiřímu Ortenovi. Je jedinou sbírkou vydanou za jeho života. Autor se vyjadřuje prostřednictvím bohaté obraznosti. Projevuje metaforické snahy o znovustvoření naplno prožitého času, má závrať z jeho míjení, dokonale zobrazuje i atmosféru rozjitřené mladosti a milostné trýzně smyslů. Fikar se přitom soustřeďuje na motivy dětství, chlapecké zamilovanosti a opuštěnosti místa svého srdce. Někteří jeho kritici mluví o „sevřené a vášnivě vyznavačské podobě lyriky“. Tón sbírce udává především básníkovo procítěné mládí, neboť jádrem této lyriky je ryzí cit, čisté, okouzlené chlapectví. Po nuceném odmlčení vznikl básnický cyklus Kámen na hrob, který však byl vydán až posmrtně. Obsahuje básníkovu životní bilanci a předtuchu smrti. Tento cyklus se měl stát základem další stejnojmenné sbírky, kterou však au...

Více od autora