Timrava
Skúsenost

1952 | Nakladatelství Matica slovenská

Táto autobiografická novela vyvolala veľa rozruchu , tak redaktor Škultéty bol nútený najkritickejšie miesta povynechávať. Iba vďaka Dr. Ivana Kusého, ktorý tieto časti našiel v archíve, poznáme dnešnú podobu Skúsenosti. Príčinou takého veľkého ohlasu bolo to, že väčšina slov. čitateľov rozpoznala skutočné miesta a oso…by nachádzajúce sa v tejto novele . Skutočným spoločenským dosahom Skúsenosti bolo to, že Timrava tak podala typický obraz vtedajšieho slov. malomesta. Autorka už nezobrazovala rozpory medzi Slovákmi a Maďarmi, ako to robili iní spisovatelia vtedajšej doby, ale smelo ukázala na prázdnotu, falošnosť, lakomosť a nečestnosť slov. buržoázie, čím sa ako prvá dotkla „zakázanej“ témy. Všetko však podáva iróniou a s výsmechom, no odvážne. Táto autobiografická novela vyvolala veľa rozruchu , tak redaktor Škultéty bol nútený najkritickejšie miesta povynechávať. Iba vďaka Dr. Ivana Kusého, ktorý tieto časti našiel v archíve, poznáme dnešn…ú podobu Skúsenosti. Príčinou takého veľkého ohlasu bolo to, že väčšina slov. čitateľov rozpoznala skutočné miesta a osoby nachádzajúce sa v tejto novele . Skutočným spoločenským dosahom Skúsenosti bolo to, že Timrava tak podala typický obraz vtedajšieho slov. malomesta. Autorka už nezobrazovala rozpory medzi Slovákmi a Maďarmi, ako to robili iní spisovatelia vtedajšej doby, ale smelo ukázala na prázdnotu, falošnosť, lakomosť a nečestnosť slov. buržoázie, čím sa ako prvá dotkla „zakázanej“ témy. Všetko však podáva iróniou a s výsmechom, no odvážne.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	340
Jazyk:	slovensky
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. Hviezdoslavova knižnica
Vydání:	Vydanie prvné
Vydáno v:	Martin
Vystaveno:	6. 12. 2023 8:40
Číslo položky:	707321

O autorovi

Timrava

Božena Slančíková-Timrava, vlastním jménem Božena Slančíková, pseudonymy Timrava, Teta z Polichna byla slovenská spisovatelka-prozaička a dramatička. Narodila se v rodině evangelického faráře Pavla Slančíka, který byl spoluzakladatelem Matice slovenské. Měla deset sourozenců , ze kterých se šest dožilo dospělého věku, a mnozí z nich byli později literárně činní. Vzdělání získala nejprve ve svém rodišti, potom ji učil otec, v Banské Bystrici ukončila 4. třídu měšťanské školy. Nevdala se, kvůli tomu pak měla po celý život existenční problémy. Ačkoliv se neustále snažila osvobodit od rodiny, její pokusy najít si práci nebyly příliš úspěšné. Krátce byla společnicí vdovy v Dolním Kubíně, později se stala v Martině kurátorkou sbírek Slovenského národního muzea, ale vydržela tam také jen krátce. V roce 1909 se přestěhovala do Ábelové k bratrovi na faru. Pokusila se ještě stát se pošťačkou, ale nevyšlo jí to stejně jako snaha Eleny Maróthy-Šoltésové uvést ji jako profesionální spisovatelku. Nakonec se stala učitelkou v mateřské škole, až se v roce 1945 odstěhovala k příbuzným do Lučence. Ačkoliv žila v ústraní od center společenského a kulturního dění, její literární a kulturní obzory rozšiřovala jak její rodina, tak i setkání s Kolomanem Banšelem, národovkyní Emou Goldpergerovou a Olgou Petianovou . Začínala vydáváním rukopisného časopisu Ratolesť, který vydávala společně se svojí sestrou Irenou. Do dnešních dob se z něj zachovalo jen jedno jediné číslo – kde přispěla povídkou Na vrchoch . Mezi její první díla patří satirické verše, ale později se věnovala hlavně románům a povídkám, sporadicky i divadelním hrám. Ve svých dílech podávala dokonalý popis lidí a jejich mentality, vlastností i smýšlení, kritizovala soudobé politické a národnostní...

Více od autora