Jindřich Šimon Baar
Skřivánek

1950 | Nakladatelství Vyšehrad

V románě Skřivánek zobrazuje J.Š.B realisticky venkovského sedláka z poč. stol., za 1. svět. války a v prvních letech po ní. Skřivánek nám představuje typ sice tradiční, ale ne pouze staromilně opěvující staré dobré časy: nelpí na zděděných zvycích s takovou urputností jako ostatní, v duchu doby touží po hospodářském p…okroku a snaží se ho také svým způsobem uskutečnit . Baar líčí i nacionální zápas chodského lidu, jeho boj proti nositeli rakouského militarismu i nacionálního útlaku . A tak "jeho románová skladba zůstane i nadále dokumentem, obrazem minulé vesnice, kterou miluje i soudí, kterou kreslí s láskou, ač cítí i zobrazuje její nedostatky." V románě Skřivánek zobrazuje J.Š.B realisticky venkovského sedláka z poč. stol., za 1. svět. války a v prvních letech po ní. Skřivánek nám představuje typ sice tradiční, ale ne pouze staromilně opěvuj…ící staré dobré časy: nelpí na zděděných zvycích s takovou urputností jako ostatní, v duchu doby touží po hospodářském pokroku a snaží se ho také svým způsobem uskutečnit . Baar líčí i nacionální zápas chodského lidu, jeho boj proti nositeli rakouského militarismu i nacionálního útlaku . A tak "jeho románová skladba zůstane i nadále dokumentem, obrazem minulé vesnice, kterou miluje i soudí, kterou kreslí s láskou, ač cítí i zobrazuje její nedostatky."

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Poznámka:	obálka Alois Moravec
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	179, [2]
Jazyk:	česky
Vydání:	13. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 11. 2022 10:33
Číslo položky:	431818

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora