Karel Kuchař, Bedřich Šalamon
Školní zeměpisný atlas : 94 map, mapek a plánů na 37 listech : [země světa]

1956 | Nakladatelství Ústřední správa geodesie a kartografie

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Mírně opotřebená

pár stránek volně

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, pár stránek volně
Vazba:	pevná
Počet stran:	1 atlas (37 mapových listů)
Jazyk:	česky
Vydání:	5. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 10. 2025 9:43
Číslo položky:	1407090

O autorech

Karel Kuchař

Karel Kuchař byl český geograf, kartograf a historik kartografie. Vedoucí Státní mapové sbírky od roku 1945 do roku 1974 . Hlavní autor významné edice Monumenta cartographica Bohemiae . Narodil se v rodině c. k. profesora na české reálce v Ječné ulici Karla Kuchaře a jeho manželky Milady, rozené Lichnerové . V roce 1924 začal studovat geografii a přírodopis na Univerzitě Karlově. Jeho habilitační práce Jezera východního Slovenska a Podkarpatské Rusi vznikla v roce 1935. Karel Kuchař se stal se nejmladším docentem Přírodovědecké fakulty UK. Podnikal studijní cesty do Albánie a jako výsledek cest tvořil mapy této málo známé země. Věnoval se např. popisům albánských komunikací, které nahrazovaly karavanní stezky. Za Protektorátu pracoval Státní hvězdárně a Státním ústavu geofyzikálním. Po návratu na univerzitu v roce 1945 převzal též vedení Státní mapové sbírky, které dal nový obsah a koncepci a zásadně rozšířil její fondy. V letech 1946–1957 redigoval odborníky vysoce ceněný časopis Kartografický přehled s podnázvem časopis pro teoretickou i užitou kartografii. V roce 1948 přestoupil z Československé strany národně socialistické do KSČ. Celý život byl spjat s Geografickou sekci Přírodovědecké fakulty UK. V letech 1952 - 1974 byl vedoucím Kabinetu pro kartografii Geografického ústavu ČSAV. V období 1956 - 1973 byl vedoucím katedry kartografie a fyzické geografie PřF UK. Teprve v roce 1968 byl jmenován mimořádným profesorem. Jeho syn, prof. fyziky Karel Kuchař, emigroval v roce 1968 do USA. Roku 1967 byl oceněn medailí Polské geografické společnosti. V roce 1971 mu byl udělen zlatý odznak UK a v následujícím roce se stal čestným členem Československé společnosti zeměpisné. Je pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze, odd. PA-I, č. hrobu 59. V letech 1946–1957 redigoval časopis Kartografický přehl...

Více od autora

Bedřich Šalamon

Bedřich Šalamon po ukončení gymnázia nejprve studoval na technice a poté dva roky na Pražské univerzitě. Díky studiím získal aprobaci pro výuku matematiky a deskriptivní geometrie na středních školách. Po univerzitních studiích působil jako asistent prof. Suchardy v Brně a učil na středních školách v Mladé Boleslavi a v Praze. V Praze na univerzitě půsbil později jako lektor a přednášel o matematické geografii a kartografii . Teprve po vzniku ČSR se v roce 1922 habilitoval právě z matematické geografie a kartografie na Přírodovědecké fakultě UK. V roce 1925 byl Bedřich Šalamon jmenován mimořádným a r. 1931 řádným profesorem na UK. Od roku 1928 se navíc mohl pyšnit titulem rytíře francouzské Čestné legie. Šalamon se věnoval také geofyzice a v letech 133-1950 řídil Státní ústav geofyzikální. Současně od r.1936 vykonával funkci přednosty 2. oddělení Geografického ústavu na UK. V letech 1935-1945 působí také jako správce Státní sbírky mapové a konečně roku 1939 byl Šalamon zvolen také děkanem Přírodovědecké fakulty UK pro akademický rok 1939/40. Ve vykonávání této funkce však Bedřichu Šalamonovi zabránilo uzavření vysokých škol v listopadu roku 1939. V roce 1945 se vrátil opět na univerzitu a dále přednášel . Jeho nástupci se stali v kartografii Karel Kuchař a v geofyzice Alois Zátopek. Od r. 1953 až do svého odchodu do důchodu v roce 1956 působil ve funkci vedoucího katedry kartografie a fyzické geografie. I po odchodu do důchodu ve svých 76 letech stále externě přednášel. V roce 1956 obdržel Řád práce a roku 1966 byl vyznamenán Stříbrnou plaketou ČSAV. Přestože byl Bedřich Šalamon uznávaným odborníkem, díky svému velkému pracovnímu vytížení a přílišné sebekritice není jeho publikační činnost příliš rozsáhlá. K jeho nejvýznamnějším dílům se řadí: Vydávání starých map ve sb...

Více od autora