Jiří Šetlík, Jan Sekera, Claudine Končinská
Sklo a prostor - Glass and space

1998 | Nakladatelství České muzeum výtvarných umění

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	1 nestránkovaný svazek; [88]
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	8070560657
ISBN:	9788070560655
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 7. 2021 11:18
Číslo položky:	204135

O autorech

Jiří Šetlík

Jiří Šetlík je český historik a teoretik výtvarného umění, výtvarný kritik, diplomat a vysokoškolský pedagog. Je vnukem Karla Hoffmanna a bratrancem Adrieny Šimotové. Jeho manželkou byla herečka Zuzana Talpová . Pochází z rodiny Ing. Ivana Šetlíka, který po válce zakládal Spojené farmaceutické závody a když roku 1949 odmítl vstoupit do KSČ, byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na dva a půl roku vězení za špionáž. Matka Dagmar Šetlíková byla dcerou proslulého prvního houslisty českého kvarteta Karla Hoffmanna, pracovala v České filharmonii na administrativním místě a díky znalosti mnoha jazyků zajišťovala podporu při pobytu mnoha zahraničním hudebním osobnostem. Jiří Šetlík studoval od roku 1940 na česko-ruském gymnáziu na Pankráci. Za okupace nemohl pokračovat a středoškolská studia ukončil roku 1948 na reálném gymnáziu v Michli. Jako člen Sociálně-demokratické mládeže obdržel po sloučení s KSČ stranickou legitimaci. V letech 1948–1953 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku . Po absolvování vysokoškolského studia sloužil tři roky jako osvětový pracovník u oddílů PTP. V letech 1955–1958 byl aspirantem v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, kde roku 1962 obhájil kandidátskou disertaci. V letech 1967–1968 absolvoval postgraduální studium na Institute of International Education v USA, díky stipendiu, které pro něj zařídil ředitel Guggenheimova muzea Thomas M. Messer. V letech 1949–1952 působil jako externí pracovník v nakladatelství SNKLHU v Praze a v Národní galerii. Od roku 1958 do roku 1964 byl vedoucím sbírky moderního umění Národní galerie v Praze, poté působil jako externí pedagog Na AVU a na Univerzitě 17. listopadu v Praze. V letech 1968–1970 byl ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a založil zde oddělení architektury a fotografie. Počátkem normalizace byl za své postoje během 60. let vyloučen...

Více od autora

Jan Sekera

Jan Sekera byl český historik umění a galerista. Založil Galerii Benedikta Rejta v Lounech, v 90. letech byl ředitelem Českého muzea výtvarných umění v Praze. Zaměřoval se zejména na studium a prezentaci českého výtvarného umění po roce 1945 a na dílo Františka Kupky. Je autorem mnoha odborných textů a výstavních katalogů. V roce 1953 maturoval Jan Sekera na lounském gymnáziu. V letech 1953–1958 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory filosofie, estetika a matematika. V polovině 50. let navázal blízké kontakty s lounskými výtvarníky Kamilem Linhartem, Zdeňkem Sýkorou, Vladislavem Mirvaldem, básníkem Emilem Julišem a estetikem Josefem Hlaváčkem. Po epizodním působení v roli učitele matematiky na lounské jedenáctiletce a dvouleté základní vojenské službě nastoupil v roce 1960 jako průvodce a metodik do Pražské informační služby. S Louny však kontakt neztratil a v roce 1965 byl pověřený vedením galerijního oddělení Okresního muzea v Lounech. Po zřízení samostatné instituce s názvem Galerie Benedikta Rejta se od března 1966 stal jejím prvním ředitelem. V důsledku toho, že Sýkora i Linhart učili v Praze a patřili do okruhu Jiřího Koláře a Sekera udržoval kontakty s osobnostmi jako byli Zbyněk Hejda či Jan Sokol, o lounské galerii se v pražských intelektuálních a výtvarných kruzích vědělo. Sekera orientoval výstavní činnost od počátku na české výtvarné umění 20. století. Do konce 60. let tak v galerii vystavovali Karel Černý, Jaromír Funke, Antonín Slavíček, Bohuslav Reynek, Josef Čapek, Emil Filla a další. Ještě počátkem normalizace v 70. letech probíhají Sekerovou zásluhou v lounské galerii výstavy Otakara Slavíka, Zdeňka Sýkory, Huga Demartiniho a Karla Malicha. Sekera směřoval akviziční činnost galerie jednak k získávání obrazů klasiků české moderní malby , jednak umělců zastupujících v malbě konstru...

Více od autora