Jiří Šetlík
Alois Sopr : plastika

1959 | Nakladatelství československých výtvarných umělců

Úvodní studie věnovaná životu a tvůrčímu vývoji umělce je doplněna řadou charakteristických ukázek drobné plastiky, portrétních a reliéfních prací, které jsou těžištěm jeho tvorby Úvodní studie věnovaná životu a tvůrčímu vývoji umělce je doplněna řadou charakteristických ukázek drobné plastiky, portrétních a reliéfních prací, které jsou těžištěm jeho tvorby

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	69 Kč
	Stav Dobrý pomačkaná obálka, podpis původního majitele	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	9, [3]
Jazyk:	česky , německy , anglicky , rusky
Edice:	17. svazek ed. 17. svazek ed. Současné profily
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 8. 2024 14:2
Číslo položky:	928591

O autorovi

Jiří Šetlík

Jiří Šetlík je český historik a teoretik výtvarného umění, výtvarný kritik, diplomat a vysokoškolský pedagog. Je vnukem Karla Hoffmanna a bratrancem Adrieny Šimotové. Jeho manželkou byla herečka Zuzana Talpová . Pochází z rodiny Ing. Ivana Šetlíka, který po válce zakládal Spojené farmaceutické závody a když roku 1949 odmítl vstoupit do KSČ, byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na dva a půl roku vězení za špionáž. Matka Dagmar Šetlíková byla dcerou proslulého prvního houslisty českého kvarteta Karla Hoffmanna, pracovala v České filharmonii na administrativním místě a díky znalosti mnoha jazyků zajišťovala podporu při pobytu mnoha zahraničním hudebním osobnostem. Jiří Šetlík studoval od roku 1940 na česko-ruském gymnáziu na Pankráci. Za okupace nemohl pokračovat a středoškolská studia ukončil roku 1948 na reálném gymnáziu v Michli. Jako člen Sociálně-demokratické mládeže obdržel po sloučení s KSČ stranickou legitimaci. V letech 1948–1953 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku . Po absolvování vysokoškolského studia sloužil tři roky jako osvětový pracovník u oddílů PTP. V letech 1955–1958 byl aspirantem v Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, kde roku 1962 obhájil kandidátskou disertaci. V letech 1967–1968 absolvoval postgraduální studium na Institute of International Education v USA, díky stipendiu, které pro něj zařídil ředitel Guggenheimova muzea Thomas M. Messer. V letech 1949–1952 působil jako externí pracovník v nakladatelství SNKLHU v Praze a v Národní galerii. Od roku 1958 do roku 1964 byl vedoucím sbírky moderního umění Národní galerie v Praze, poté působil jako externí pedagog Na AVU a na Univerzitě 17. listopadu v Praze. V letech 1968–1970 byl ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a založil zde oddělení architektury a fotografie. Počátkem normalizace byl za své postoje během 60. let vyloučen...

Více od autora