Terézia Vansová
Sirota Podhradských

1977 | Nakladatelství Tatran

Dojímavý príbeh Violy, ktorá je odmalička vychovávaná otcom. Tragickou zhodou okolností však prichádza pri požiari aj o túto jedinú jej srdcu blízku osobu a stáva sa sirotou. Posledným želaním jej otca bolo, aby sa o ňu postaral jeho dávny priateľ Lazár Vilinský a aby si vzala jedného z jeho synov. Keď Vilinský privied…ol Violu do Zanice a chcel sa o ňu postarať, tak ako to sľúbil Gabrielovi, nestretol sa tu s pochopením. Pani Vilinská, Lazárova druhá žena, a aj jeho syn Imrich sa na neho hnevali, že ju priviedol. Viola sa v Zanici stretla iba s opovrhovaním a nenávisťou, pretože ju považovali za dcéru zločinca. Dojímavý príbeh Violy, ktorá je odmalička vychovávaná otcom. Tragickou zhodou okolností však prichádza pri požiari aj o túto jedinú jej srdcu blízku osobu a stáva sa sirotou. Posledným želaním jej otc…a bolo, aby sa o ňu postaral jeho dávny priateľ Lazár Vilinský a aby si vzala jedného z jeho synov. Keď Vilinský priviedol Violu do Zanice a chcel sa o ňu postarať, tak ako to sľúbil Gabrielovi, nestretol sa tu s pochopením. Pani Vilinská, Lazárova druhá žena, a aj jeho syn Imrich sa na neho hnevali, že ju priviedol. Viola sa v Zanici stretla iba s opovrhovaním a nenávisťou, pretože ju považovali za dcéru zločinca.

Stav

Dobrý

neautorská dedikace

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, neautorská dedikace
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	395
Jazyk:	slovensky
Edice:	68. svazek ed. 68. svazek ed. Slovenská tvorba
Vydání:	V tejto ed. 1. vyd
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	9. 2. 2023 8:19
Číslo položky:	494349

O autorovi

Terézia Vansová

Terézia Zuzana Vansová byla slovenská spisovatelka, představitelka první generace realismu na Slovensku, zakladatelka ženského časopisu Dennica, funkcionářka ženského spolku Živena, podporovatelka ochotnického divadla a etnografka. Pocházela ze šlechtického rodu Medveckých z Medvedzieho a Malého Bysterca , její otec byl evangelický farář Samuel Medvecký. Její rodina měla velký vliv i na její literární činnost. Měla šest sourozenců, z nichž např. její sestra Adéla byla manželkou spisovatele Jána Čajaka a později Pavola Dobšinského. Byla starší z dvojčat – podle zápisu v matrice se narodila o 9. hodině večerní, mladší bratr Juraj Anton se narodil hodinu po ní. Den po narození dostala při křtu jména Terézia Zuzana. Vzdělání získala nejprve v lidové škole ve Zvolenské Slatině, později na soukromé dívčí škole K. Orfanida v Banské Bystrici a v Rimavské Sobotě, ale také samostudiem. V roce 1875 se provdala za evangelického faráře Jána Vansu a odstěhovala se za manželem do Lomničky , kde začala psát první básně a prózu nejen ve slovenštině, ale i v němčině. Po přestěhování na Rimavskou Pílu se začala aktivně věnovat své spisovatelské kariéře. Její manžel Ján Vansa byl, jako její otec, evangelický kněz. Od roku 1911 žila po manželově penzionovaní v Banské Bystrici. Kromě toho, že jí osud nepřál a přišla o nejbližší , ji postihly i existenční problémy, se kterými musela zápasit. Byla zakladatelkou, redaktorkou a později i majitelkou prvního ženského časopisu na Slovensku Dennica , do kterého přispívali mladí básníci (Ivan Gall, Ivan Krasko...

Více od autora