Jozef Cíger Hronský
Andreas Búr Majster

1970 | Nakladatelství Tatran

Román Andreas Búr Majster je štylizovaným odrazom Hronského životnej situácie, keď je nútený emigrovať. Zaoberá sa témou osamelosti človeka, straty základných istôt, oporu hľadá v stvárnení nadčasovej témy umenia. Príbeh je situovaný do 18. – 19. storočia, hovorí o ľúbostnom vzťahu majstra piliara k Lucii a Amálii z Bo…jnického zámku. Silná je v ňom mravná problematika hriechu, obete a očisty. Román Andreas Búr Majster je štylizovaným odrazom Hronského životnej situácie, keď je nútený emigrovať. Zaoberá sa témou osamelosti človeka, straty základných istôt, oporu hľadá v stvárnení nadčasovej… témy umenia. Príbeh je situovaný do 18. – 19. storočia, hovorí o ľúbostnom vzťahu majstra piliara k Lucii a Amálii z Bojnického zámku. Silná je v ňom mravná problematika hriechu, obete a očisty.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	267
Jazyk:	slovensky
Edice:	43. svazek ed. 43. svazek ed. Slovenská tvorba
Vydání:	Vyd. 2. , v Tatrane 1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	2. 3. 2026 11:23
Číslo položky:	1640036

O autorovi

Jozef Cíger Hronský

Jozef Cíger-Hronský, původním jménem Jozef Cíger byl slovenský spisovatel, malíř, redaktor, nakladatel, autor literatury pro mládež, později tajemník a správce Matice slovenské. Byl úzce navázán na Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu a establishment válečného Slovenského štátu, proto po roce 1945 emigroval do Argentiny, kde i zemřel. Narodil se ve Zvolenu v rodině tesaře Petra Pavla Cígera a Josefíny Cígerovej, rozené Markové. Pocházel ze sedmi dětí – měl čtyři bratry a tři sestry. Za manželku si vzal Annu Valérii, rozenou Ružinákovou, se kterou měl syna Juraje. V letech 1902–1907 navštěvoval lidový školní obor ve Zvolenu, později pokračoval v letech 1907–1910 na měšťanské škole v Krupině, a nakonec v letech 1910–1914 dokončil své vzdělání na maďarském učitelském ústavu v Levicích. Po dostudování učitelského ústavu působil od roku 1914 jako učitel na několika místech . V letech 1917–1918 se jako voják pěšího pluku účastnil vojenských operací na italské frontě. Nakonec se v roce 1927 na delší čas usadil v Martině – nejdříve jako učitel, od roku 1933 jako tajemník a od roku 1940 jako správce Matice slovenské, ve které působil až do roku 1945. Zasloužil se o založení tiskárny Neografia v Martině, která měla šířit slovenskou literaturu v levných edicích mezi vesnickými obyvateli. Hodně se věnoval i zakládání a redigování časopisů. Když učil v Krupině, spolupracoval s Pavolem Bujňákem při založení časopisu Hontiansky Slovák. Na měšťance v Kremnici zase s Jaroslavem Kejzlarem založil a redigoval edici Mládež. 19 let také redigoval časopis pro děti Slniečko. Na jeho návrh se uskutečnila v letech 1935–1936 cesta pracovníků Matice slovenské do USA za slovenskými vystěhovalci a krajanskými organizacemi. Jako předseda Matice slovenské přivedl tuto vrcholnou národní instituci na nebývalý stupeň rozvoje a prosperity a naplno rozvinul její vydavatelskou a výzkumnou činnost. V roce ...

Více od autora