Josef Kořenský
Sibiří napříč

1910 | Nakladatelství J. Otto

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

vazba povolená, stránky zatím nepadají, razítko původního majitele

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý zašlé desky, lehce odřené hrany desek, lehce odřené rohy desek, v textu zvýrazněno, lehce natrhnutá vazba, vše drží	Skladem pro e-shop	499 Kč
	Stav Mírně opotřebená vazba povolená, stránky zatím nepadají, razítko původního majitele	Skladem pro e-shop	349 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba povolená, stránky zatím nepadají, razítko původního majitele
Vazba:	pevná
Počet stran:	88
Jazyk:	česky
Edice:	Nové cesty po světě
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 11. 2025 13:36
Číslo položky:	1467236

O autorovi

Josef Kořenský

Josef Kořenský v Knize narozených Jozef Korzensky byl český cestovatel, pedagog a spisovatel. Narodil se jako druhé z pěti dětí v Sušně u Nových Benátek na Mladoboleslavsku do chudé zemědělské rodiny Václava Kořenského a Anny Kořenské-Krouské. Jeho sestry Anna a Marie později třicet let provozovaly proslulý hotel s evropskou kuchyní v Turecku, který Kořenský několikrát navštívil, ve stáří se obě staraly o bratrovu domácnost. Vystudoval reálku v Mladé Boleslavi, kde patřil k nejnadanějším žákům. Od malička měl vztah k zeměpisu a přírodopisu, což mu zůstalo na celý život. Během učitelských studií v Praze se v domě U Halánků seznámil s řadou cestovatelů, mimo jiné i se stejně starým Emilem Holubem, se kterým se doživotně přátelil. Jako nadšený přírodovědec působil též v pražském muzeu, kde asistoval Antonínu Fričovi. Zajímal se o geologii, mineralogii, paleontologii a entomologii. Svou učitelskou kariéru začal v Radnicích na Rokycansku v roce 1867 jako podučitel, od roku 1871 pokračoval jako učitel v Litomyšli, od roku 1874 již působil v Praze na Smíchově. V měšťanské dívčí škole učil sedmnáct let, v roce 1891 byl jmenován ředitelem. Praha poskytla Kořenskému kulturní a vzdělávací příležitosti, kterých maximálně využíval. Svou celoživotní cestovatelskou zálibu provozoval v době prázdnin a po odchodu do penze v roce 1908 jí mohl věnovat veškerý svůj čas. Nikdy se neoženil. Svou první větší cestu uskutečnil již během pobytu v Litomyšli, v roce 1872 navštívil Alpy. Následovaly další cesty po Evropě, na které se vydával téměř pravidelně. Kromě učitelských prázdnin měl také výhodu v tom, že ho finančně podporovali jednotlivci jako Vojta Náprstek, František Ringhoffer, ale i spolky jako byl Svatobor, spolu se smíchovskou městskou radou, školskými úřady, vídeňským ministerstvem kultu a vyučování a dalšími institucemi. Jejich členové i jednotlivci si totiž byli jisti, že Kořenského cesta přine...

Více od autora