František Marek
Severočeské kulturní kapitoly

V 1. sv. zpracoval autor z bohatého kulturního dědictví Severočeského kraje řadu kapitol o některých představitelích slovesné kultury, kteří buď pocházeli ze severních Čech, nebo zde působili. Připomíná mj. žateckého městského písaře a rektora Jana ze Šitboře, autora prozaické básně Oráč a Smrt, renesanční básnířku Alž…bětu Janu Westonovou, Giacoma Casanovu, Josefa Jungmanna, J.E. Purkyně, libereckého dělníka, revolucionáře a básníka Josefa Schillera, Biebla, Karla Konráda a další. V 2. sv. připomíná autor vystoupení husitského poselstva na basilejském koncilu, život učeného humanisty, básníka a cestovatele Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, kariéru a pád císařského alchymisty Edwarda Kellyho aj. Vypráví o pobytech Karolíny Světlé, Jana Nerudy, Svatopluka Čecha, Jakuba Arbesa a dalších spisovatelů v severních Čechách i o působení Julia Fučíka mezi severočeskými horníky. V 1. sv. zpracoval autor z bohatého kulturního dědictví Severočeského kraje řadu kapitol o některých představitelích slovesné kultury, kteří buď pocházeli ze severních Čech, nebo zde působili. Připomí…ná mj. žateckého městského písaře a rektora Jana ze Šitboře, autora prozaické básně Oráč a Smrt, renesanční básnířku Alžbětu Janu Westonovou, Giacoma Casanovu, Josefa Jungmanna, J.E. Purkyně, libereckého dělníka, revolucionáře a básníka Josefa Schillera, Biebla, Karla Konráda a další. V 2. sv. připomíná autor vystoupení husitského poselstva na basilejském koncilu, život učeného humanisty, básníka a cestovatele Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, kariéru a pád císařského alchymisty Edwarda Kellyho aj. Vypráví o pobytech Karolíny Světlé, Jana Nerudy, Svatopluka Čecha, Jakuba Arbesa a dalších spisovatelů v severních Čechách i o působení Julia Fučíka mezi severočeskými horníky.

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	2 svazky
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Ústí nad Labem

O autorovi

František Marek

František Marek byl český architekt. Vyučil se sice zednictví, avšak poté absolvoval střední průmyslovou školu stavební a v letech 1922–1926 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde ho vedl český architekt Josef Gočár. Aktivně působil též ve Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1948 se účastnil uměleckých soutěží v kategorii architektonický návrh na Olympijských hrách v Londýně, kde za pražskou sokolovnu získal čestné uznání.

Více od autora