Émile Zola
Sen = (Le rêve)

1926 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Angeliku ve věku několika měsíců adoptovala nábožensky založená rodina. Dítě vyrůstalo v silně věřícím prostředí plném mystických příběhů o čistotě a svatých. Jejím jediným snem bylo najít krásného prince a dostat se do ráje.. Angeliku ve věku několika měsíců adoptovala nábožensky založená rodina. Dítě vyrůstalo v silně věřícím prostředí plném mystických příběhů o čistotě a svatých. Jejím jediným snem bylo najít krásného pr…ince a dostat se do ráje..

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce zašlé desky, lehce zkosený hřbet, neautorský podpis, na předsádce vlepeny tematické novinové výstřižky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý Titulní list volně	Skladem pro e-shop	149 Kč
Stav Mírně opotřebená zkosený hřbet, lehce zašlé desky, stránky s flíčky, razítko původního majitele, označení na titulním listu	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 129 Kč
Stav Dobrý lehce zašlé desky, lehce zkosený hřbet, neautorský podpis, na předsádce vlepeny tematické novinové výstřižky	Skladem pro e-shop	129 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zašlé desky, lehce zkosený hřbet, neautorský podpis, na předsádce vlepeny tematické novinové výstřižky
Vazba:	pevná
Počet stran:	220 , [8] listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Rudolf Adámek
Překladatel:	Alois Tvrdek
Edice:	Spisy Émila Zoly, Slavní autoři literatur světových
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 3. 2026 10:19
Číslo položky:	1679899

O autorovi

Émile Zola

Émile Zola byl francouzský spisovatel, představitel naturalismu. Émile Zola se narodil v Paříži roku 1840. Jeho otec, François Zola , byl italský inženýr, narozen v Benátkách roku 1795. Jeho matka, Émilie Aubert, byla Francouzka. Když Émilovi byly 3 roky, s rodinou se přestěhovali do jižní Francie, zde Zolův otec začal pracovat na stavbě zavodňovacího kanálu, který měl svést říční vodu k městečku Aix-en-Provence. Otec o čtyři roky později, roku 1847, náhle zemřel. V roce 1858 se Zola přestěhoval zpět do Paříže, kde se znovu setkal se svým kamarádem z dětství, Paulem Cézannem. Po neúspěšném studiu odešel pracovat do nakladatelství Hachette, kde okolo sebe soustředil skupinu mladých romanopisců – tzv. médanská skupina. Svými pokrokovými názory měl velkou zásluhu na liberalizaci politického života ve Francii. Významně se angažoval zejména v Dreyfusově aféře, kdy otevřeným dopisem prezidentu republiky pod názvem J'accuse hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž. Zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým poté, co se mu ucpal komín u kamen . Byl pohřben na pařížském hřbitově Montmartre. Katolická církev zařadila veškeré spisy Émila Zoly na Index zakázaných knih. Zpočátku psal Zola kratší prózy, ještě ovlivněné romantismem, a po šest měsíců řídil literární kroniku Evénement. Zde v ostrých kritikách napadal řadu významných postav tehdejšího literárního světa. Za první „naturalistický“ román označil Zola již Paní Bovaryovou a za román zásadního významu pak Germinii Lacerteuxovou bratří Goncourtů. Po třech neúspěšných pokusech se Zola prosadil až roku 1867 románem Románový cyklus se zaměřením proti církvi: Povídkové soubory: Cyklus „Evangelia“: tato díla ovlivněna idejemi utopického socialismu Zola je také autorem sborníků kritických statí o divadle a literatuře: Rougon-Macquartů ...

Více od autora