Hodnocení knihy

Selsyny - Prvky pro automatisaci - Určeno technikům v mechanisaci a automatisaci a studujícím prům a vys. škol elektrotechn.

Emil Charvát, Bedřich Pospíšil

Státní nakladatelství technické literatury | 1959

Kategorie:

Technika a technologie 4173x

Automatizace a robotika 77x

169 Kč 99 Kč

Stav:	Dobrý
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	317, [1]
Jazyky:	česky
Edice:	Řada elektrotechnické literatury 156x, 14. svazek ed. Malá elektrotechnická knihovna 7x
Vydání:	1. vyd
ISBN:	301-05-40--D-581115
Vydáno v:	Praha
Náklad:	3 200 ks
Poznámka:	obálka Josef Trubač
Vystaveno:	po 15. listopadu 2021 8:36
Číslo položky:	243120

Popis
Komentáře

Kniha se zabývá selsynovýni prvky pro automatisaci. Po historickém přehledu je uvedena stručná teorie, funkce selsynu v různých spojeních, výpočet a konstrukce i technologie výroby. Zvláštní kapitoly jsou věnovány měření a použití selsynů. V dodatku je pojednáno o selsynových kondensátorech, selsynech na stejnosměrný proud, magnesynech a servomotorech.
Autorem všech kapitol kromě kapitoly IV. je Ing. Emil Charvát. Kapitolu, pojednávající o výpočtech selsynů vypracoval Ing. Bedřich Pospíšil, který též provedl všechny obrázky.
Kniha je určena technikům v mechanizaci a automatisaci a studujícím průmyslových a vysokých škol elektrotechnických.

320 stran, 149 obrázků, 3 tabulky.
Vydání první.

Komentáře ke knize

Bedřich Pospíšil 1x

Bedřich Pospíšil byl český a československý organizátor katolické tělovýchovy, politik a meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu lidovou. Původním povoláním byl strojní inženýr. Nejprve působil jako středoškolský učitel v rodném Přerově, později jako strojní inženýr v Praze u firmy Breitfeld a Daněk. Byl odborníkem na stavbu cukrovarů. Roku 1919 se stal předsedou okresní organizace ČSL v Karlíně a členem obecního zastupitelstva v tomto tehdy ještě samostatném městě. Angažoval se v katolickém politickém táboře. Je považován za jednoho ze zakladatelů katolické tělovýchovy, konkrétně spolku Orel. Jeho přičiněním byla svolána takzvaná žofínská porada, na které bylo rozhodnuto obnovit tělovýchovné hnutí Orel v Praze. Dodnes se jedna ze žup Orla nazývá Župou Pospíšilovou. V letech 1918–1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou stranu lidovou. Byl profesí inženýrem. Zemřel přečasně v 38 letech na tyfus.