Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Karel Michl
Selské bouře na Hradecku 1628 a 1775

Karel Michl
Selské bouře na Hradecku 1628 a 1775

1951 | Krajské nakladatelství

Historická studie o příčinách a průběhu selské vzpoury na Opočensku r. 1628 a selského, t. zv. chlumeckého povstání na Náchodsku a Hradecku r. 1775. Je líčen třídní ráz selských bouří, vyvolaných nesnesitelným vykořisťováním a porobou venkovského obyvatelstva, průvodní motivy náboženské, navazující na husitskou revoluc…i, i postavy vůdců povstání r. 1775. Připojena je mapka selského tažení r. 1775. Historická studie o příčinách a průběhu selské vzpoury na Opočensku r. 1628 a selského, t. zv. chlumeckého povstání na Náchodsku a Hradecku r. 1775. Je líčen třídní ráz selských bouří, vyvolaných nesn…esitelným vykořisťováním a porobou venkovského obyvatelstva, průvodní motivy náboženské, navazující na husitskou revoluci, i postavy vůdců povstání r. 1775. Připojena je mapka selského tažení r. 1775.

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	73 , 6 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Hradec Králové
Vystaveno:	31. 10. 2023 13:17
Číslo položky:	676060

O autorovi

Karel Michl

* 1. 1. 1898, Dobré † 25. 2. 1982, Čížová-Nová Ves Prozaik, autor knih pro děti a vlastivědných a kulturněhistorických publikací Do obecné školy chodil v Dobré. Od roku 1908 navštěvoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, 1910 přešel do druhého ročníku měšťanské školy v Dobrušce, po jejím ukončení studoval od roku 1913 učitelský ústav v Hradci Králové. Ve třetím ročníku, v květnu 1916, narukoval do armády a po krátkém výcviku byl odvelen do etapní služby na rumunskou frontu . Konec války strávil ve Vídni . Na podzim 1918 vstoupil do služeb Československé armády, jako dobrovolník odjel bojovat na Slovensko proti Maďarům, padl však do zajetí a byl odsouzen k trestu smrti. Před popravou ho zachránil zákrok vojenské dohodové mise v Budapešti, který československým zajatcům zaručoval zacházení jako s příslušníky dohodových armád. Byl propuštěn, a ještě na sklonku 1918 se vrátil domů. 1919–45 se věnoval pedagogické práci, postupně učil v různých místech východních Čech . 1945 se stal místopředsedou Revolučního okresního národního výboru v Hradci Králové, krátce pracoval v Praze na ministerstvu školství a osvěty, po únoru 1948 vedl hradeckou pobočku Československého rozhlasu a 1950–58 působil ve funkci ředitele Krajského muzea v Hradci Králové. Po odchodu do důchodu žil v Hradci Králové, Praze a v Čížové na Písecku. 1936 se seznámil s Jaromírem Johnem, s nímž až do 1951 vedl bohatou korespondenci; dal rovněž podnět k založení Vlastivědného muzea v Dobrušce . Přispíval do periodik: Rudé právo, Kohoutek, Tvorba , Panoráma, Pochodeň , Var aj. 1924–27 redigoval vlastivědný sborník Od kladského pomezí . V Tvorbě publikoval také pod pseudonymem ...

Více od autora