Bořivoj Čelovský
Šel jsem svou cestou

1996 | Nakladatelství Vade mecum

Kniha Šel jsem svou cestou představuje paměti, které sepsal autor v poslední době - při všech nebezpečích tzv. subjektivismu - s co největší dávkou objektivity a se smyslem pro pravdivé podání událostí. Rozvíjí tu historii posledních asi sedmdesáti let jako její účastník - jako protagonista, hlavní představitel dramatu…, jímž jeho život nepochybně byl. S jistou dávkou odstupu, který mu umožňuje sama sebe ironizovat a který otevírá možnosti humoru a vtipu, ovšem zůstává věren své představě o práci historika a vede čtenáře cestou faktů, událostí a děje, aniž by se vyhýbal palčivým problémům, jež posledních padesát let přineslo.

Líčí tedy svá dětská léta v Heřmanicích, svá studentská léta na střední i vysoké škole v době, která sama byla neustálým nebezpečím. Dramaticky vypravuje o svém útěku po roce 1948, o lágrech, jimiž prošel na Západě, o svém studiu na montrealské a heidelbergské univerzitě a zvláště pak o své práci v kanadské administrativě, o jejich problémech, o politickém životě v Kanadě.

Pozoruhodná je pak závěrečná kapitola, pojednávající o jeho návratech domů - po listopadu 1989, o hledání smyslu toho návratu a o zapuštění nových jakoby kořenů do rodné země.

Kniha u nás poprvé zobrazuje problémy našeho exilu do sametové revoluce, pravdivě a bez příkras podává skutečný jeho profil a odkrývá bolestné stránky za posledních padesát let. Čte se přesto přese vše, že je prací historika, jako pozoruhodná reportáž, vytěžená ze samotného středu událostí. Kniha Šel jsem svou cestou představuje paměti, které sepsal autor v poslední době - při všech nebezpečích tzv. subjektivismu - s co největší dávkou objektivity a se smyslem pro pravdivé podání událost…í. Rozvíjí tu historii posledních asi sedmdesáti let jako její účastník - jako protagonista, hlavní představitel dramatu, jímž jeho život nepochybně byl. S jistou dávkou odstupu, který mu umožňuje sama sebe ironizovat a který otevírá možnosti humoru a vtipu, ovšem zůstává věren své představě o práci historika a vede čtenáře cestou faktů, událostí a děje, aniž by se vyhýbal palčivým problémům, jež posledních padesát let přineslo.

Líčí tedy svá dětská léta v Heřmanicích, svá studentská léta na střední i vysoké škole v době, která sama byla neustálým nebezpečím. Dramaticky vypravuje o svém útěku po roce 1948, o lágrech, jimiž prošel na Západě, o svém studiu na montrealské a heidelbergské univerzitě a zvláště pak o své práci v kanadské administrativě, o jejich problémech, o politickém životě v Kanadě.

Pozoruhodná je pak závěrečná kapitola, pojednávající o jeho návratech domů - po listopadu 1989, o hledání smyslu toho návratu a o zapuštění nových jakoby kořenů do rodné země.

Kniha u nás poprvé zobrazuje problémy našeho exilu do sametové revoluce, pravdivě a bez příkras podává skutečný jeho profil a odkrývá bolestné stránky za posledních padesát let. Čte se přesto přese vše, že je prací historika, jako pozoruhodná reportáž, vytěžená ze samotného středu událostí.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	275
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086041042
ISBN:	9788086041049
Vydání:	1
Vydáno v:	Opava
Vystaveno:	20. 4. 2017 8:45
Číslo položky:	10048

O autorovi

Bořivoj Čelovský

Bořivoj Čelovský byl český historik a filozof. Narodil se v Heřmanicích u Ostravy jako druhé dítě chudých rodičů. Jeho otec pracoval jako výpravčí vlaků a matka byla majitelkou malého obchodu s dámským prádlem. Jako patnáctiletý uprchl do Polska, aby se připojil k formujícímu se československému zahraničnímu vojsku. Po maturitě byl totálně nasazen jako hasič v Hamburku. Z Německa utekl a chtěl se připojit k partyzánům, ale byl se zbraní v ruce zadržen a jen se štěstím unikl popravě. Po válce začal studovat právo a politicky se angažoval v práci národně socialistické strany. V listopadu 1948 emigroval z Československa do Německa, kde vystudoval filozofii. Jako dizertační práci předložil svou knihu Mnichovský syndrom, která se stala světově proslulou. V exilu publikoval pod jménem Boris Celovsky. Poté se od roku 1950 věnoval studiím historie v Kanadě, kde pracoval v týmu pozdějšího premiéra Pierra Trudeaua. Mj. zde navrhl kanadský imigrační zákon, který v té době patřil k nejliberálnějším na světě, a vedl výzkumný tým pro tvorbu kanadské encyklopedie. V roce 1958 vydal knihu Mnichovská dohoda 1938, která byla negativně přijata sudetoněmeckými kruhy, komunistickými historiky v Československu i částí českého exilu. Do dnešního dne však zůstává jednou ze základních monografií k tématu. V témže roce se nechal s vědomím kanadské kontrarozvědky naverbovat jako dvojitý agent československé Státní bezpečností a po tři roky ji zásoboval falešnými zprávami. Důsledkem jeho činnosti bylo vyhoštění rezidenta StB pracujícího pod diplomatickým krytím z Kanady. Až do roku 1990 zastával v kanadské státní správě různé funkce a radil několika politikům. V roce 1990 se vrátil do Ostravy, kde se věnoval psaní vášnivých polemik do novin. Vydal také celou řadu historických knih. V roce 1992 obdržel doktorát práv Univerzity Karlovy, který vrátil na protest proti všeobecné korupci. Vedle psaní historických studií s...

Více od autora