Václav Burian byl český novinář, publicista, překladatel, literární kritik a básník. Byl autorem překladů z polštiny, hlavně překládal tvorbu Czesława Miłosze. Do roku 1989 publikoval především v samizdatu. Byl redaktorem časopisů Arch A5, Notes, olomouckých Hanáckých novin, týdeníku Literární noviny. Jako jeden z redaktorů časopisu Scriptum se věnoval polským knižním novinkám, připravil také speciální číslo o polské literatuře. Později byl jedním z redaktorů Listů, původně exilového časopisu o kultuře, politice a sociálních otázkách, které založil Jiří Pelikán v roce 1971. V roce 1996 ukončil studium polštiny a bohemistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci a od té doby spolupracoval s katedrou bohemistiky, žurnalistiky a politologie. Byl iniciátorem ceny Pelikán, kterou od roku 2004 uděluje redakce časopisu Listy . Své básně a prózu publikoval v řadě polských novin a časopisů . V novinách Literatura na Świecie publikoval kritický fejeton a rozhovor s posledním německojazyčným židovským spisovatelem žijícím v Čechách Vlastimilem Polákem. Byl českým zpravodajem týdeníku Tygodnik Powszechny. Jménem Václava Havla převzal Cenu sv. Jiří, kterou tento týdeník udělil v roce 2002. Jeho básně byly přeloženy do litevštiny, polštiny a slovinštiny; autorem překladu do polštiny je Leszek Engelking. Žil v Olomouci. Zemřel ve věku 55 let během služební cesty ve Vídni. Na jeho počest je od roku 2016 udělována Cena ...

Tomáš Tichák je český publicista, fejetonista, dramatik a redaktor časopisu Listy. Jeho otec Milan Tichák je autorem publikací o historii Olomouce. Tomáš Tichák vystudoval Elektrotechnickou fakultu VUT v Brně, do roku 1990 pracoval jako technik ve výpočetním středisku. V letech 1990 až 1996 působil v olomouckých Hanáckých novinách, od roku 1991 zastával pozici šéfredaktora. Koncem 90. let byl zaměstnán jako redaktor časopisu České katolické charity. V roce 2001 se stal českým redaktorem Česko-slovenského týdeníku Mosty, od roku 1994 byl redaktorem literárního časopisu Scriptum, v roce 2002 pracoval v redakci pražských Literárních novin, fejetony přispíval například do olomoucké přílohy Mladé fronty Dnes. Společně s Václavem Burianem se autorsky podílel na knižním rozhovoru s Jaroslavem Šabatou , dále spoluredigoval knihy Večerní rozmluvy Josefa Jařaba a memoáry Vlasty Chramostové . Nyní je spoluvydavatelem, redaktorem a fejetonistou dvouměsíčníku Listy a spolupodílí se na činnosti nakladatelství Burian a Tichák, které jej vydává. V roce 1975 spolupořádá „cimrmanovské semináře“ a o rok později zakládá s Ladislavem Šenkyříkem a Jiřím Lamačem neoficiální autorské divadlo Bernardýn , od přelomu 70. a 80. let pro ně píše scénáře a také hudbu. Divadlo Bernardýn se vyznačovalo svébytnou poetikou, neslo znaky studentské recese a spontánnosti. „Olomoucké divadlo Bernardýn představuje svým způsobem existence specifický politický aspekt divadelních aktivit v období „normalizace“. Nehlásilo se programově k protirežimní činnosti, ale samotný fakt, že svou nezařaditelností a neoficiálností vyjadřovalo postoj vzdoru, byl diváky vnímán jako politický akcent. Navíc jeho zábavné a hravé adaptace zcela nepokrytě směřovaly k parodickému glosování reality."...