Zdeněk Jirotka, Jindřiška Smetanová, Ivan Osvald, František Vlček, Vladimír Kalina, Jaroslav Otčenášek
Sedmilháři

1970 | Středočeské nakladatelství a knihkupectví

"Nedávno jsem přemýšlel, proč nám lidé řikají "Sedmilháři". Vždyť ten pořad se tak původně nejmenoval a mimo to: my nelžem! Přece každý z posluchačů rozhlasu a diváků televize - zvláště když jsou to starší lidé - ví, že se mu v životě přihodily věci, které jsou nepravděpodobné a přece je to pravda..." Tato zpřesňující …slova předesílá Zdeněk Jirotka svému vyprávění v knižním vydání veselých příběhů ze života, které původně vznikaly jako mluvené slovo v rozhlasovém a později v televizním pořadu. Autory těchto příběhů jsou dále František Vlček, Ivan Osvald, Jaroslav Otčenášek, Jindřiška Smetanová a Vladimír Kalina. "Nedávno jsem přemýšlel, proč nám lidé řikají "Sedmilháři". Vždyť ten pořad se tak původně nejmenoval a mimo to: my nelžem! Přece každý z posluchačů rozhlasu a diváků televize - zvláště když jsou to s…tarší lidé - ví, že se mu v životě přihodily věci, které jsou nepravděpodobné a přece je to pravda..." Tato zpřesňující slova předesílá Zdeněk Jirotka svému vyprávění v knižním vydání veselých příběhů ze života, které původně vznikaly jako mluvené slovo v rozhlasovém a později v televizním pořadu. Autory těchto příběhů jsou dále František Vlček, Ivan Osvald, Jaroslav Otčenášek, Jindřiška Smetanová a Vladimír Kalina.

Stav

Dobrý

lehce zkosený hřbet, razítka a polepky z knihovny

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce zkosený hřbet, razítka a polepky z knihovny
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	155
Jazyk:	česky
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 2. 2026 8:59
Číslo položky:	1607689

O autorech

Zdeněk Jirotka

Zdeněk Jirotka byl český spisovatel a fejetonista, autor humoristických románů, povídek, soudniček a rozhlasových hříček. Narodil se v Ostravě. Zde od roku 1925 studoval reálné gymnázium, avšak byl v kvintě vyloučen, načež se učil zedníkem. Nakonec v roce 1933 maturoval na Vyšší průmyslové škole stavitelské v Hradci Králové. Záhy vstoupil do armády, kde zůstal do roku 1939. Působil zde jako důstojník pěchoty, posléze jako stavební dozor u vojenských staveb. Sloužil v Košicích, Banské Bystrici, Olomouci, Vyškově a v Brně. Počátkem nacistické okupace pracoval na ministerstvu veřejných prací, ale už po roce 1942 se věnoval výhradně spisovatelské činnosti, což mu umožnil mimořádný ohlas na jeho prvotinu, humoristický román Saturnin. Jeho úspěch sice již nikdy nepřekonal, ale i kniha Muž se psem, v níž pro změnu parodoval detektivní žánr, se stala velmi oblíbenou. V letech 1945–1951 byl jejich redaktorem . Po roce 1951 pak byl dva roky redaktorem humoristického týdeníku Dikobraz. Mezi lety 1953 a 1962 působil v redakci Československého rozhlasu. Vedl zde nejprve redakci humoru a satiry, později redakci pro českou a slovenskou literaturu. V roce 1962 se opět vrátil do redakce Dikobrazu, stal se zde zástupcem šéfredaktora a na tomto postu setrval až do odchodu do důchodu v roce 1971. Kouzlo Jirotkova humoru tkví v inspiraci „suchým“ anglickým humorem. Za Jirotkův vzor jsou často označováni Jerome Klapka Jerome nebo Pelham Grenville Wodehouse. Od roku 1940 spolupracoval s Lidovými novinami. Po 2. světové válce byl redaktorem a zástupcem šéfredaktora humoristického časopisu Dikobraz . Krom uvedených tiskovin publikoval v periodikách Čs. novinář, Svět práce a Literární noviny. Humoristický román Saturnin vyšel roku 1942 a vypráví příběhy svérázného sluhy Saturnina, jeho pána a dalších postav, z nichž zejména Teta Kateřina se ...

Více od autora

Jindřiška Smetanová

Jindřiška Smetanová, rozená Jindřiška Macháčková byla česká spisovatelka, scenáristka, autorka televizních inscenací a překladatelka. Jedná se o jednu z postav legendárního rozhlasového pořadu Sedmilháři, kde, kromě jiných, vystupovala např. s humoristou Zdeňkem Jirotkou. Narodila se v Rosicích u Brna. V roce 1928 se přestěhovala s rodiči a sestrou do Prahy, později se narodil ještě bratr. Otec, vyučený strojní zámečník, pracoval v Praze jako řidič jednoho z pražských úřadů. Za války byl nasazen jako dělník do vysočanské továrny, kde se vyráběly zbraně. Po počátečních studiích na gymnáziu pokračovala ve studiu na obchodní akademii v Praze na Vinohradech, kde v roce 1942 maturovala. Její budoucí literární dráhu ovlivnil univerzitní profesor Karel Krejčí, který po uzavření českých vysokých škol působil jako vyučující literatury. Po maturitě pak pracovala jako úřednice v Archeologickém ústavu, na Ministerstvu kultury a osvěty a na Ministerstvu informací. V letech 1943-1944 se zapojila do činnosti v loutkoherecké amatérské skupině, kterou vedl Jan Malík, přítel Josefa Skupy. Silné zaujetí pro obor přetrvalo až do poválečných let, kdy je formou osvětové činnosti prezentovala jako zaměstnankyně Ministerstva kultury. Při vystoupení skupiny v pražském Mánesu se seznámila s příštím manželem, architektem Pavlem Smetanou. Po sňatku se odstěhovala do jeho bytu na Malé Straně, na břehu Čertovky. Malá Strana, stejně jako Říčky v Orlických horách, které byly po válce oblíbeným místem pobytu a setkávání bývalých členů Devětsilu a Mánesa, se staly místy celoživotní inspirace. Zde vytěžila náměty pro svá literární díla. Smetanovi si později v Říčkách pořídili chalupu a Jindřiška Smetanová se stala kronikářkou obce. Mezi lety 1949-1954 se narodily tři děti. V letech 1956-57 začaly vycházet první fejetony, črty a povídky v časopisu Květen a v Literárních novinách. Od roku 1960 působila coby scenáristka, dramatička a dramaturgyně. Pracovala...

Více od autora