Knihy
Vzácné knihy
Bibliofilie
Stanislav Kostka Neumann
Sedm vybraných básní Stanislava K. Neumanna

Stanislav Kostka Neumann
Sedm vybraných básní Stanislava K. Neumanna VÝTISK 64 Z 200, PODPIS STANISLAV KOSTKA NEUMANN A IVO RUBLIČ

1946 | Nakladatelství F.J. Müller

Pozie SK Neumanna, sedm vybraných básní Pozie SK Neumanna, sedm vybraných básní

Vyberte kus

Stav

Dobrý

PODPIS, číslováno, ex libris původního majitele, polopergamenová, vevázaná obálka

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý PODPIS, číslováno, ex libris původního majitele, polopergamenová, vevázaná obálka	Skladem pro e-shop	749 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	69 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, ex libris původního majitele obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Poznámka:	číslovaný výtisk 64/200 na italském papíře signováno autorem a grafikem dřevoryty Ivo Rublič
Vazba:	pevná, polopergamenová, vevázaná obálka
Počet stran:	41
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ivo Rublič
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. 7 vybraných básní
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 7. 2025 14:27
Číslo položky:	1320298

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora