Heinrich Harrer
Sedm let v Tibetu : můj život na dvoře dalajlámy

1972 | Nakladatelství Olympia

Od dob křesťanských misionářů, kteří se první začali zajímat o tajemný horský stát v klínu Himaláje, usilovali mnozí slavní cestovatelé proniknout na jeho území. Jen několika vyvoleným se to podařilo. Čelné místo mezi nimi zaujímá především Čech Oldřich z Pordenone, jehož cestopis patřil k nejčtenějším knihám své doby.… Vpředválečných letech se o průzkum Tibetu zasloužil zejména Sven Hedin, ledacos jsme se také dozvěděli od neúspěšných britských výprav na Mount Everest a z několika málo přírodovědeckých expedic. Když vyšla kniha Heinricha Harrera Sedm let v Tibetu, vzbudila proto pravou senzaci. Podává totiž nejzasvěcenější a nejúplnější obraz země. Během několika let dosáhla celkového nákladu přes dva milióny výtisků jazyků. Heinrich Harrer prožil svá léta v Tibetu šťastnou náhodou. Cestou z horolezecké expedice k Nangá Parbatu byl při vypuknutí druhé světové války internován v britském táboře, odkud se mu spolu s Peterem Aufschnaiterem podařilo uprchnout do Tibetu. Dlouhé měsíce putuje o hladu ledovými pustinami, až se po mnoha dobrodružstvích dostane v převlečení do Lhasy, kde se stává učitelem a přítelem mladého dalajlámy. Rakušan Harrer začal životní dráhu jako úspěšný sportovec. V roce 1937 dobývá titulu akademického mistra světa ve sjezdu na lyžích, jako první vystupuje severní stěnou na Eiger, stává se přeborníkem své země v golfu. Avšak záhy se věnuje pouze cestování. Kromě asijských velehor navštěvuje Novou Guineu , Jižní i Severní Ameriku. V roce 1965 je jmenován řádným profesorem geografie ve Štýrském Hradci, kde také zřídil vlastní muzeum bohatých sbírek z cest. * Jen nemnoha Evropanům se podařilo proniknout do tajemného Tibetu a poznat tamní život a zvyky. Tím cennější je svědectví rakouského alpinisty, jenž prožil v Tibetu druhou polovinu 40. let a dokonce působil jako učitel mladičkého dalajlámy v době, kdy se připravoval k výkonu své funkce. Autor shromáždil množství zajímavých postřehů o životě této vzdálené země v době těsně před začleněním Tibetu do ČLR. Český doslov přináší stručný přehled vývoje událostí v Tibetu v 50. letech. Od dob křesťanských misionářů, kteří se první začali zajímat o tajemný horský stát v klínu Himaláje, usilovali mnozí slavní cestovatelé proniknout na jeho území. Jen několika vyvoleným se to podařilo.… Čelné místo mezi nimi zaujímá především Čech Oldřich z Pordenone, jehož cestopis patřil k nejčtenějším knihám své doby. Vpředválečných letech se o průzkum Tibetu zasloužil zejména Sven Hedin, ledacos jsme se také dozvěděli od neúspěšných britských výprav na Mount Everest a z několika málo přírodovědeckých expedic. Když vyšla kniha Heinricha Harrera Sedm let v Tibetu, vzbudila proto pravou senzaci. Podává totiž nejzasvěcenější a nejúplnější obraz země. Během několika let dosáhla celkového nákladu přes dva milióny výtisků jazyků. Heinrich Harrer prožil svá léta v Tibetu šťastnou náhodou. Cestou z horolezecké expedice k Nangá Parbatu byl při vypuknutí druhé světové války internován v britském táboře, odkud se mu spolu s Peterem Aufschnaiterem podařilo uprchnout do Tibetu. Dlouhé měsíce putuje o hladu ledovými pustinami, až se po mnoha dobrodružstvích dostane v převlečení do Lhasy, kde se stává učitelem a přítelem mladého dalajlámy. Rakušan Harrer začal životní dráhu jako úspěšný sportovec. V roce 1937 dobývá titulu akademického mistra světa ve sjezdu na lyžích, jako první vystupuje severní stěnou na Eiger, stává se přeborníkem své země v golfu. Avšak záhy se věnuje pouze cestování. Kromě asijských velehor navštěvuje Novou Guineu , Jižní i Severní Ameriku. V roce 1965 je jmenován řádným profesorem geografie ve Štýrském Hradci, kde také zřídil vlastní muzeum bohatých sbírek z cest. * Jen nemnoha Evropanům se podařilo proniknout do tajemného Tibetu a poznat tamní život a zvyky. Tím cennější je svědectví rakouského alpinisty, jenž prožil v Tibetu druhou polovinu 40. let a dokonce působil jako učitel mladičkého dalajlámy v době, kdy se připravoval k výkonu své funkce. Autor shromáždil množství zajímavých postřehů o životě této vzdálené země v době těsně před začleněním Tibetu do ČLR. Český doslov přináší stručný přehled vývoje událostí v Tibetu v 50. letech.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	199 Kč
Stav Dobrý lehce opotřebená obálka, lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	~~339 Kč~~ 179 Kč
Stav Dobrý natrhnutá obálka, oděrky, lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop	~~289 Kč~~ 179 Kč
Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	~~299 Kč~~ 179 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	375, [5]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Arnošt Černík
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 6. 2025 11:44
Číslo položky:	1271440

O autorovi

Heinrich Harrer

Heinrich Harrer byl členem nacistických oddílů SS rakouský horolezec, cestovatel, geograf, fotograf a spisovatel. Narodil se v korutanském Hüttenbergu v rodině poštovního úředníka. Od roku 1933 do roku 1938 studoval geografii a sport na Univerzitě Karla Franzense ve Štýrském Hradci. Od mládí se věnoval lyžování a horolezectví. Mezi jeho předválečnými výkony vyniká zejména prvovýstup Severní stěny švýcarského Eigeru, který společně se skupinou rakousko-německých horolezců uskutečnil v roce 1938. Od roku 1933 byl členem nacistických oddílů SA a postupně zde získal hodnost Oberscharführer. V roce 1938 po anšlusu Rakouska vstoupil do NSDAP a oddílů SS. Toto po válce sám označil jako hloupou chybu a ideologický omyl. V létě roku 1939 odjel s německou expedicí do Tibetu. Jel s horolezeckým oddílem do Himálaje, kde cílem byl průzkum pákistánské osmitisícovky Nanga Parbat. Krátce po začátku druhé světové války v roce 1939 byl zajat britskou koloniální správou a internován společně s dalšími asi tisíci válečnými zajatci v indickém Déhrádúnu. Z internačního tábora se mu podařilo utéct, a protože potřeboval rychle zmizet z indického území, uchýlil se do Tibetu. Zde přečkal zbytek druhé světové války a několik poválečných let. Roku 1952 se vrátil do Evropy, odkud podnikal řadu etnografických a horolezeckých expedicí. Tou dobou byl již poměrně známou osobností a v letech 1965–1983 vysílala televize ARD pořad „Reportáže Heinricha Harrera“ . Přátelil se mj. se švédským cestovatelem Svenem Hedinem. Napsal více než 20 knih. Jeho nejznámějšími knihami jsou Sedm let v Tibetu a Návrat do Tibetu. Sedm let v Tibetu je bestseller popisující, jak společně s Peterem Aufschnaiterem utekli z britského internačního tábora v Indii, následné roky strávené v Tibetu i své přátelství se současným dalajlámou Tändzinem Gjamccho, jemuž dělal učitele angl...

Více od autora