Emil Holub
Sedm let v jižní Africe - příhody, výzkumy a lovy na cestách mých od polí diamantových až k řece Zambesi - (1872-1879) - Díl prvý + díl druhý - KOMPLET

1880 | Nakladatelství J. Otto

Příhody, výzkumy a lovy na cestách mých od polí diamantových až k řece Zambesi.
Kniha obsahuje stovky ilustrací a 4 rozkládací mapy. Příhody, výzkumy a lovy na cestách mých od polí diamantových až k řece Zambesi.
Kniha obsahuje stovky ilustrací a 4 rozkládací mapy.

Obsažené svazky:

Sedm let v jižní Africe, příhody, výzkumy a lovy na cestách mý... 1880 Díl prvý (528 s., [1] l. slož. příl. (24 x 48 cm))
Sedm let v jižní Africe, příhody, výzkumy a lovy na cestách mý... 1881 Díl II (560, xxxvi s., [3] l. slož. mapových příl. (44 x 46, 27 x 35, 38 x 65 cm))

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

jen lehce zkosené hřbety, krásné stavy, včetně příloh, jeden dvojlist volně, oděrky na deskách na zadní straně, sběratelský kus

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, jen lehce zkosené hřbety, krásné stavy, včetně příloh, jeden dvojlist volně, oděrky na deskách na zadní straně, sběratelský kus
Vazba:	Pevná
Počet stran:	600 + 815
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 9. 2024 15:29
Číslo položky:	976850

O autorovi

Emil Holub

Emil Holub, křtěný Emilian Carl Johann Holub byl český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf v Africe. Během dvou pobytů v jižní Africe v letech 1872–1879 a 1883–1887 zde vykonal několik vědeckých výprav a pořídil rozsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku. Na jeho druhé expedici jej doprovázela jeho manželka, spolupracovnice Růžena Holubová. Narodil se v Holicích v rodině lékaře Františka Holuba a jeho manželky Anny, rozené Ebertové. V roce 1857 se rodina přestěhovala do Pátku nad Ohří. V dětství četl africký cestopis Davida Livingstona, který jej podle jeho pozdějších slov silně ovlivnil. První ročník gymnázia studoval na německém reálném gymnáziu v Praze, další ročníky pak na německém gymnáziu v Žatci, kde maturoval v roce 1866. Chtěl studovat přírodní vědy a archeologii, ale na přání otce začal studovat na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde 24. února 1872 promoval a získal titul doktor medicíny. Za podpory Vojtěcha Náprstka odjel 18. května 1872 na svou první cestu do jižní Afriky. Vyplul z anglického Southamptonu a po krátkém mezipřistání v Kapském Městě se vylodil 8. července v Port Elizabeth. Díky doporučení tamějšího rakouského konzula Adlera zde začal pracovat jako lékař v evropských rodinách. 26. srpna 1872 odešel vykonávat lékařskou praxi v městě Dutoitspan mezi hledači diamantů. V březnu 1873 se přidal ke konvoji místních lovců na dvouměsíční cestu – „vědecké safari“ na území bečuánských kmenů, kde získal první zkušenosti s domorodci a výstrojí. Sestavil přírodovědnou sbírku, kterou ve dvaceti bednách odeslal Náprstkovi do Prahy. Dne 3. listopadu 1873 vyrazil na druhou vědeckou výpravu se zaměřením na sbírku etnografických materiálů, z níž se vrátil 7. dubna 1874. Probádal východní okraj pouště Kalahari a navštívil Šošong, hlavní sídlo bečuánského kmene Bamangwatů. Zpět se vracel podél řeky Limpopo. Třetí expedici vykonal od 2. b...

Více od autora