Václav František Kocmánek
Sedm interludií

1953 | Nakladatelství Československé akademie věd

Po prvé souborně a přesně podle rukopisu vydaný cyklus interludií - pololidových frašek, které autor - pražský kantor a regenschori - skládal v letech 1644-1646. Thematika Kocmánkových i ostatních tehdy provozovaných interludií je dána potřebami masopustního a posvícenského veselí, k němuž se útvar interludií poutal: …opilství, nemoc z přejedení, námluvy. Jednajícími postavami jsou nejčastěji příslušníci selského stavu, hrubě zkarikovaní a vylíčení s primitivním realismem, jehož tendencí je sice ukázat jistou nadřazenost měšťanského stavu nad selským , ale také ukázat hmotné a duševní zbídačení selského lidu v době třicetileté války. Proto zobrazují pobělohorská interludia tehdejší lidový život v jeho opravdové podobě tak, jako snad žádné jiné soudobé památky. Po prvé souborně a přesně podle rukopisu vydaný cyklus interludií - pololidových frašek, které autor - pražský kantor a regenschori - skládal v letech 1644-1646. Thematika Kocmánkových i ostatních teh…dy provozovaných interludií je dána potřebami masopustního a posvícenského veselí, k němuž se útvar interludií poutal: opilství, nemoc z přejedení, námluvy. Jednajícími postavami jsou nejčastěji příslušníci selského stavu, hrubě zkarikovaní a vylíčení s primitivním realismem, jehož tendencí je sice ukázat jistou nadřazenost měšťanského stavu nad selským , ale také ukázat hmotné a duševní zbídačení selského lidu v době třicetileté války. Proto zobrazují pobělohorská interludia tehdejší lidový život v jeho opravdové podobě tak, jako snad žádné jiné soudobé památky.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	138 s., [5] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Památky staré literatury české
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 4. 2024 12:37
Číslo položky:	828771

O autorovi

Václav František Kocmánek

Václav František Kocmánek byl český básník, spisovatel a kronikář. Narodil se v rodině vysloužilého císařského vojáka, který se usadil v Čáslavi. V letech 1621–1626 studoval v Uherském Brodě, ale kvůli bojům třicetileté války musel studium přerušit a vrátit se do Čáslavi. V roce 1627 přesídlil do Prahy a zároveň konvertoval ke katolictví, což mu umožnilo pokračovat ve studiích na jezuitské akademii, kde nakonec získal titul bakaláře. Poté působil jako učitel, nejprve v Německém Brodě a poté v Ledči nad Sázavou. V roce 1639 se usadil v Praze, kde již dožil. Učil u sv. Petra na Poříčí, v roce 1644 byl jmenován rektorem kůru u sv. Jindřicha, v roce 1650 získal stejnou pozici u sv. Štěpána. V roce 1640 se výhodně oženil, díky čemuž se stal pražským měšťanem. Kostelu sv. Jindřicha odkázal značné jmění. Ve Strahovské knihovně je uchován rukopis jeho sborníku, který obsahuje 28 básnických či písňových skladeb . Za jeho života nikdy nevyšel. Významněji se do české literatury zapsal svým dílem dějepisným . Dále psal různé hádanky, patrně zejména k výuce. K té byly určeny i jeho příležitostné verše. V jeho díle nalézáme i humoristické skladby a divadelní hry, z toho dvě mají náboženský charakter , sedm pak světský - jde o komické hříčky určené patrně k předvádění o masopustu . Ve všech se objevuje komický typ hloupého sedláka, známý už od Kocm...

Více od autora