Knihy
Vzácné knihy
19. století
Karel Havlíček Borovský
Sebrané spisy Karla Havlíčka

Karel Havlíček Borovský
Sebrané spisy Karla Havlíčka - Svazek I + Duch Národních Novin, spis obsahující úvodní články z Národních Novin roků 1848 1849 1850, seps od K. Havlíčka Borovského

1870 | Nakladatelství Nákladem Svatoboru Svatobor

Kniha obsahuje autorovy spisy básnické, satirické, prosaické i drobné práce. Kniha obsahuje autorovy spisy básnické, satirické, prosaické i drobné práce.

Obsažené svazky:

Duch Národních Novin, spis obsahující úvodní články z Národ... 1851 (281 s.)
Sebrané spisy Karla Havlíčka 1870 Svazek I (xii, 240)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 5. 8.

Další varianty

	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 5. 8.
	Stav Mírně opotřebená rozlepená vazba	Skladem pro e-shop Odešleme do 5. 8.	~~269 Kč~~ LETO26: 89 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Poznámka:	2 díla v jednom svazku, vydáno v letech 1870 a 1851
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	240 + 281
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 3. 2023 15:16
Číslo položky:	517816

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora