Petr Hořec, Josef Bek
Sebrané spisy I : Každý den radost. Proměny. Sny a život Márie Kraľovičové - 1

2002 | Nakladatelství Adonai

První svazek sebraných spisů Petra Hořce obsahuje kromě vzpomínek Josefa Beka původně vydaných pod názvem Každý den radost doposud nepublikované Proměny Stanislava Neumanna a Sny a život Márie Kralovičové. Autor tak zaplňuje další mezeru v dějinách českého a slovenského poválečného divadla. Vzpomínky, které zaznamenal,… jsou vzhledem k tomu, že oba herci již nežijí, jedním z podstatných pramenů ke studiu jejich díla. První svazek sebraných spisů Petra Hořce obsahuje kromě vzpomínek Josefa Beka původně vydaných pod názvem Každý den radost doposud nepublikované Proměny Stanislava Neumanna a Sny a život Márie Kralovi…čové. Autor tak zaplňuje další mezeru v dějinách českého a slovenského poválečného divadla. Vzpomínky, které zaznamenal, jsou vzhledem k tomu, že oba herci již nežijí, jedním z podstatných pramenů ke studiu jejich díla.

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	365
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086500713
ISBN:	9788086500713
Vydání:	[1. soub. vyd.]
Vydáno v:	Praha

O autorech

Petr Hořec

Petr Hořec , redaktor, autor publikací o divadle, filmu a hercích, autor rozhlasových cyklů a metodické příručky o práci s knihou. Po absolvování nižšího reálného gymnázia a obchodní akademie studoval externě po čtyři semestry FAMU, obor dramaturgie. Působil jako výpomocný člen souboru divadla Uranie, byl členem Stálého divadla měst pohoří orlického v Rychnově nad Kněžnou a Vesnického divadla. V dubnu 1946 se stal externím spolupracovníkem Československého rozhlasu. Tam vznikl základ všech jeho knížek, když před mikrofonem zpovídal herce z jejich profesních i osobních zážitků. Je autorem rozhlasových cyklů „Chvilky v zákulisí“, „Za operní oponou“, „Jak se co dělá“, „Než se zvedne opona“, „Co mám rád“ ... V 50. letech Hořec pracoval v nakladatelství Naše vojsko, kam se vrátil v roce 1981. Od 1957 - 1980 byl zaměstnán ve vydavatelství „Svaz protifašistických bojovníků“. Vydal monografii „Stanislav Neumann“ , literárně zpracoval vzpomínky Jarmily Kronbauerové „Hodiny pod harlekýnem“ a Jaroslava Marvana „Nejen o sobě“ a další knihy z hereckého prostředí - kromě už výše zmíněných třeba „Herecké svátky“ , „Seznamte se s..“ „Každý den radost“, „Rozpomínky Milana Neděly“ či „76 Yardů Jardy Štercla“. V roce 1978 vydal vzpomínky českých herců na působení v plzeňském divadle „Herecká ohlédnutí“. Dvoudílné sebrané Hořcovy spisy nazvané „Sebrané spisy“ hereckých pamětí a historek vydalo roku 2002 nakladatelství Adonai. Zdroj: https://www.idnes.cz/kultura/literatura/zemrel-spisovatel-petr-horec. +kniha Toulavý den . +nkp.cz

Více od autora

Josef Bek

Josef Bek byl český herec. Katolická rodina Beků bydlela v Hradci Králové v Mýtské ulici. Otec Josefa Beka pocházel z velkostatkářské rodiny, ale protože se zamiloval do kuchařky, která vařila v hospodě, rodina ho vydědila. Vystudoval královéhradeckou obchodní akademii. Jako dítě ministroval a zpíval v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Velkém náměstí v Hradci Králové. Poté nastoupil do spořitelny, kde prošel různá oddělení a skončil jako hlavní pokladník. Aby se vyhnul pracovnímu nasazení, odešel za 2. světové války jako operní pěvec k profesionálnímu divadlu v Olomouci, kde setrval do roku 1954. Po válce zde vystupoval v operetě i činohře, tato dráha ho však neuspokojovala; z vlastního rozhodnutí přešel do činohry. V letech 1954–1985 byl v hereckém angažmá v Městských divadlech pražských . V roce 1947 se oženil. Manželka Eva Nováková–Beková byla do roku 1954 sólová tanečnice olomouckého divadla. Je pochován na hřbitově v Hradci Králové–Pouchově. Hrál v téměř sedmdesáti českých filmech, ve dvou stovkách televizních pořadů, jakož i v mnoha desítkách divadelních her. Mezi Bekovy populární role patří například vysloužilý voják Martin Kabát z filmu Hrátky s čertem, nebo řidič autobusu ve filmu Florenc 13.30, případně amatérský dirigent Honza ve filmu Hudba z Marsu. Uvědomělého dělníka Toníka hrál např. v propagačním filmu o dělnickém hnutí v 1. republice Anna proletářka . S Irenou Kačírkovou natočil v roce 1958 pod režijním vedením Ladislava Rychmana patrně na světě vůbec první obdobu dnešních videoklipů, filmovou písničku Dáme si do bytu. První velkou filmovou roli Karla Hampla získal Josef Bek ve filmu Siréna podle stejnojmenného románu Marie Majerové.

Více od autora