Vladimír Lorenz, Junyu Kitayama
Sebeobrana

1963 | Nakladatelství Naše vojsko

Zabývá se problematikou výuky a nácviku sebeobrany z hlediska moderního pojetí. Vychází ze systému Kodokan a v první části vysvětluje základní pohybové a chvatové principy a techniky. V druhé popisuje jednotlivé obranné metody proti napadení holýma rukama nebo zbraněmi. Uvádí přesné pokyny k nácviku základních forem př…ípravy a útoku a pro názornost i obrázky jejich provedení. Zabývá se problematikou výuky a nácviku sebeobrany z hlediska moderního pojetí. Vychází ze systému Kodokan a v první části vysvětluje základní pohybové a chvatové principy a techniky. V druhé popisuje… jednotlivé obranné metody proti napadení holýma rukama nebo zbraněmi. Uvádí přesné pokyny k nácviku základních forem přípravy a útoku a pro názornost i obrázky jejich provedení.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	171
Jazyk:	česky
Edice:	97. svazek ed. 97. svazek ed. Malá vojenská knihovna
Vydání:	[1. vyd.]
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 7. 2026 8:41
Číslo položky:	1833607

O autorech

Vladimír Lorenz

Vladimír Lorenz byl československý judista a odbojář. V judu obdržel stupeň 8. dan, byl znám pod přezdívkou „Kazik“ nebo „Lora", ale to byla přezdívka od aikidistů z počátku tréninků na Balkáně. Jinak bývá také označován za zakladatele aikido v Čechách. Vladimír Lorenz se narodil do české rodiny dne 20. srpna 1925 v Krompachách na Slovensku. Jeho otec byl na Slovensko služebně vyslán. Ještě jako dítě se s rodiči přestěhoval do Čech . V mládí se jako skaut zúčastnil mobilizace v oddílech SOS v pevnosti Hanička. Během nacistické okupace se zapojil do protinacistického odboje v organizaci železničářů Modrá fronta. Pak byl vyloučen z reálky v Hradci Králové, důvodem bylo odmítnutí hajlovat při návštěvě německého inspektora. Přestoupil do Bechyně na odbornou keramickou školu, kde se po čase zapojil do činnosti odbojové skupiny knížete Alfonse Paara a zámeckého učitele Langa. V dubnu 1943 byl však Vladimír Lorenz prozrazen a zatčen. V Hradci Králové jej gestapo krutě vyšetřovalo, aby vyzradil jména svých kompliců. Poté byl vyšetřován na Pankráci a půl roku v pražském Petschkově paláci. Neprozradil nikoho. Nakonec byl Lorenz převezen do Terezínské Malé pevnosti, kde mezitím čekal, až se dostane k soudu. V Terezíně jako vězeň pracoval na stavbě podzemní továrny v Radobýlu a okolních silnic. Počátkem roku 1945 byl Vladimír Lorenz v Norimberku odsouzen k trestu smrti oběšením a stětím za přípravu velezrady a přechovávání zbraní. Smrti unikl dílem náhody 23 dní před vykonáním rozsudku, když během spojeneckého náletu na Norimberk bylo rozbombardována také věznice. Během putování do Čech byl opět chycen a konec války prožil ve vězení v Litoměřicích. Během těchto válečných let se mu dostalo přezdívky „Kazik“, což bylo též jeho krycí jméno v odboji. V letech po válce začal cvičit judo, jež...

Více od autora

Junyu Kitayama

Džun'jú Kitajama – 19. ledna 1962 v Praze) byl japonský profesor s doktorátem z filozofie, lingvista, metafyzický humanista, buddhista, spisovatel, překladatel a učitel juda a japonštiny. Pocházel z bývalého samurajského rodu, jeho děd byl v Japonsku známý šermíř. Byl nejstarším synem Akira Šinobu Kitajamy – představeného buddhistické svatyně Kjónendži ve městě Jaizu. V roce 1921 maturoval v Šizuoce, kde tedy vystudoval střední školu tehdejšího typu. V roce 1924 absolvoval školu Šúkjó daigaku . V některých německých pramenech je uváděno, že pan Kitajama byl buddhistický mnich a u některých jeho pozdějších děl je uváděno, že pochází z Taišó Univerzity. V roce 1926 odcestoval do Německa, kde navštěvoval kurzy filozofie. Nejprve na univerzitě ve Freiburgu pod vedením Edmunda Husserla. Od roku 1927 pokračuje ve studiu na Univerzitě v Heidelbergu u Karla Jasperse. Sem odešel proto, že doufal, že zde rychle dokončí své doktorandské studium a vrátí se zpět do Japonska, jelikož jeho otec mu přestal posílat peněžní příspěvky. Edmund Husserl poslal do Japonska o Kitajamovi pochvalný dopis a na základě toho zřejmě zůstal. Studuje také historii náboženství pod vedením W.Otta. Kitajamovou filozofickou specializací bylo téma indického mahajánového buddhismu a na toto téma v roce 1931 pod vedením Karla Jasperse dokončil a zkompletoval svoji doktorandskou práci. Některé japonské prameny uvádějí, že titul Ph.D. získal v roce 1929 a roku 1930 skončil svoji působnost na univerzitě v Heidelbergu. Od 1930 do 1936 byl 'lektorem' japonské kultury a jazyka a asistentem na univerzitě ve Frankfurtu a také na univerzitě v Marburgu, kde se seznámil s Ottem a Frickem...

Více od autora