Emanuel Lešehrad, vlastním jménem Josef Maria Emmanuel Lešetický z Lešehradu byl český spisovatel, básník, dramatik, kritik a překladatel, sběratel, propagátor okultismu a svobodného zednářství. Byl členem Universalie. Narodil se v rodině majora rakousko-uherské armády Josefa Lešetického a matky Marie, rozené Zunové . Otec byl v roce 1889 povýšen do šlechtického stavu. Syn Emanuel studoval na gymnáziích v Plzni v Praze , Českých Budějovicích a opět v Praze . Pokračoval ve studiích na německé obchodní akademii v Praze a středoškolská studia dokončil na České obchodní akademii v Praze, kde maturoval v roce 1897. Na této poslední střední škole byl jeho profesorem Josef Václav Sládek. Poté pracoval jako úředník ve státním zástavním úřadu a na pražském Magistrátu . Od roku 1903 pracoval v archivu Zemské banky v Praze jako úředník, archivář a nakonec jako přednosta archivu. Dne 25. ledna 1905 se oženil se sochařkou, malířkou, spisovatelkou a překladatelkou Marií Hladíkovou . Manželství bylo rozvedeno v roce 1913 a v roce 1919 prohlášeno za rozloučené. V letech 1906–1913 navštívil mnoho evropských zemí. Během těchto cest se zasloužil o četné kulturní styky. V průběhu první světové války spolupracoval s Maffií. Vedle svého zaměstnání spolupracoval s redakcemi nakladatelství Sfinx a Alois Srdce. Byl členem generace Moderní revue. Počátky jeho básnické tvorby jsou ovlivněny především "prokletými básníky", jejichž díla rovněž překládal. Jeho romány a povídky obsahují řadu odkazů na okultní vědy a končí obvykle tragicky. Dnes je jeho literární tvorba považována za okrajovou. Je autorem řady překladů , v některých případech s využitím starších českých překladů. Ani tyto Lešehradovy práce nebyly kritikou příznivě přijaty. Ne...