Knihy
Technika a technologie
Elektrotechnika
Milan Balda
Samočinná regulace v technické praxi

Milan Balda
Samočinná regulace v technické praxi : Příruč. pro praktiky a učeb. ke studiu

1951 | Nakladatelství Práce

Příručka pro praktiky a učebnice ke studiu.
Obsah: Úloha samočinné regulace. Zákl. vlastnosti samočinné regulace. Regulovaná soustava. Regulátor. Jednotlivé části regulátoru . Konstrukční schemata regulátorů. Volba regulátoru. Optimální seřízení samočinného regulátoru. Možnosti zlepšení regulace.
Zpracováno podle… vzoru sovětské publikace V. L. Lossievského "Avtomatičeskoje regulirovanije", určeno středním technickým kádrům, doplněno 179 obr. a nákresy, rejstřík. Příručka pro praktiky a učebnice ke studiu.
Obsah: Úloha samočinné regulace. Zákl. vlastnosti samočinné regulace. Regulovaná soustava. Regulátor. Jednotlivé části regulátoru . Konstrukční schemata …regulátorů. Volba regulátoru. Optimální seřízení samočinného regulátoru. Možnosti zlepšení regulace.
Zpracováno podle vzoru sovětské publikace V. L. Lossievského "Avtomatičeskoje regulirovanije", určeno středním technickým kádrům, doplněno 179 obr. a nákresy, rejstřík.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	110
Jazyk:	česky
Edice:	54. svazek ed. 54. svazek ed. Technické príručky Práce
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 6. 2017 14:0
Číslo položky:	14008

O autorovi

Milan Balda

Milan Balda je český vysokoškolský pedagog a výzkumný pracovník z oblasti technické kybernetiky, dlouholetý vedoucí katedry automatického řízení Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Maturoval na plzeňské reálce v roce 1942, ale na strojní fakultě ČVUT mohl začít studovat až po znovuotevření českých vysokých škol. Už v době studia se zajímal o problematiku měření a regulace a fakulta, na níž studoval, se pak stala jeho celoživotním působištěm. V roce 1954 obhájil disertační práci Modelování regulačních obvodů. V roce 1958 byl jmenován docentem a byl pověřen vedením nově založené katedry automatického řízení, na jejímž vzniku se podílel. Kromě formování výuky tohoto oboru, zaměřeného na využití matematických metod a modelů, bylo pro katedru nezbytné mít k dispozici co nejmodernější vybavení: měřicí a regulační přístroje, analogové počítače, v roce 1966 se Milanu Baldovi podařilo získat první číslicový počítač na strojní fakultě. Od roku 1965 byl na katedře zaveden nový samostatný obor inženýrského studia „Přístrojová, regulační a automatizační technika“ a v roce 1974 obor „Automatizované systémy řízení“. Pro odbornou úroveň katedry byla důležitá i účast ve výzkumných projektech. V letech 1965 až 1975 byl pod vedením Milana Baldy řešen výzkum fluidikových prvků pro řídicí systémy . Jeho výsledky promítl Milan Balda do své doktorské disertační práce, kterou obhájil v roce 1974. V roce 1977 byl jmenován profesorem. V dalších letech se pak Milan Balda věnoval především rozvoji a pojetí výuky disciplín technické kybernetiky, včetně vedení vědeckých aspirantů. Katedru automatického řízení vedl až do roku 1990. Některé knižní publikace:...

Více od autora