Miroslav Holub, Ota Janeček
Sagitální řez : Básně Miroslava Holuba s výtvarným doprovodem Oty Janečka

1988 | Nakladatelství Odeon

Básně M. Holuba jsou sestaveny do čtyř oddílů podle období, kdy byly napsány . Některé básně byly již publikovány v předchozích autorových sbírkách. Významnou součástí knihy je výtvarný doprovod Oty Janečka. Básně M. Holuba jsou sestaveny do čtyř oddílů podle období, kdy byly napsány . Některé básně byly již publikovány v předchozích autorových sbírkách. Významnou součástí knihy je výtvarný doprovod Oty J…anečka.

Vyberte kus s kódem POETLE: 31 Kč

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	134
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 7. 2024 12:11
Číslo položky:	895925

O autorech

Miroslav Holub

Miroslav Holub byl ve světě jeden z nejznámějších českých básníků, povoláním lékař-imunolog. Jeho otec byl právník pracující na ředitelství státních drah, matka byla učitelkou jazyků. Maturoval roku 1943 na plzeňském klasickém gymnáziu a poté byl totálně nasazen, pracoval ve skladu řeziva a na překladovém nádraží. Po druhé světové válce začal studovat na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, ale roku 1946 přešel na lékařskou fakultu stejné univerzity. V roce 1953 získal titul MUDr. Docházel ovšem také na filozofické a historické přednášky profesora Otakara Matouška, který ho silně ovlivnil. Rok po studiích pracoval jako patolog v nemocnici na Bulovce . Poté nastoupil do Biologického ústavu Československé akademie věd . Zde se zabýval zejména imunologií. V roce 1958 získal titul kandidát věd. Hodně cestoval, pobýval v Anglii, Západním Německu, Francii, Irsku, Řecku, Číně, Indii, Izraeli, Austrálii, Mexiku i Spojených státech amerických, kde působil několikrát a jednou dokonce nepřetržitě více než dva roky, v letech 1965–1967. V roce 1970 byl jako "osmašedesátník" z ústavu propuštěn. Z politické nemilosti se vykoupil kajícným rozhovorem v deníku Práce, po němž mohl znovu vědecky pracovat i publikovat. V roce 1991 zde získal titul doktor věd. V roce 1994 byl zakládajícím členem Učené společnosti ČR. Literárně debutoval v roce 1958 sbírkou Denní služba a do současnosti mu vyšlo cca 20 básnických sbírek a výborů. Spisy Miroslava Holuba, rozdělené do čtyř svazků, vydává nakladatelství Carpe diem. Literárně se angažoval kolem časopisu Květen. Přestože se veřejně distancoval od své předchozí činnosti a tvorby, další sbírku Naopak mohl vydat až roku 1982. Od roku 1994 dva roky vykonával funkci šéfredaktora nepříliš ...

Více od autora

Ota Janeček

Ota Janeček byl český malíř, grafik, ilustrátor a sochař. Pracoval na návrzích textilií, keramiky a spolupracoval i s filmem. V letech 1937–1939 studoval kreslení na Českém vysokém učení technickém v Praze u O. Blažíčka, C. Boudy a K. Pokorného. Po uzavření vysokých škol nacisty pracoval krátce v továrně na výrobu jízdních kol, potom studoval na pražské Umělecko-průmyslové škole , kterou však nedokončil. Byl členem SVU Mánes a SČUG Hollar. Po čistkách na počátku normalizace byl zbaven členství v SČVU a StB ho vedla jako nepřátelskou osobu. Zůstal ale členem Českého fondu výtvarných umění a často vystavoval v zahraničí. Jeho manažerem se stal někdejší náměstek ředitele ČFVU ing. Jiří Vobrázek, agent StB s krycím jménem František, který pravidelně podával informace ze zahraničních výstav organizovaných Art Centrem. Jeho první malířská díla byla poznamenána expresivitou typickou pro válečné období. V některých obrazech se objevuje inspirace Amedeem Modiglianim, ale od roku 1943 proniká do jeho děl i vliv kubismu. Již zde začaly krystalizovat okruhy jeho pozdější tvorby, především kresby dívčích aktů. Začíná rovněž poprvé samostatně vystavovat. Po roce 1948 objevuje postupně svůj osobitý, poetický styl s organickými, dekorativními prvky místy inspirovanými lidovým uměním a vycházejícími z motivů odpozorovaných v přírodě. V letech 50. se ještě dočasně vrací k realistickému pojetí obrazu, ale od následující dekády už jeho díla už přecházela do nefigurativních, florálních tvarů. V této době vzniká i jeho vrcholný malířský cyklus Trávy, což jsou jakási komorně pojatá přírodní zátiší. Později tvoří i další přírodní cykly – Staré stromy, Příměstské krajiny, Zimní krajiny, Krajina Českého středohoří či ještě kubisticky laděná Města, posouvá se ale i k abstraktnějším polohám maleb vegetativních symbolů viděných jakoby pod mikroskopem, tak jako v cyklech Organi...

Více od autora