Libor Kněžek
S Radhoštěm v erbu : čtení o životě a tvorbě Františka Horečky

2004 | Nakladatelství Doplněk

Autor se v knize věnuje pátrání po pobytu básníka a literárního historika Františka Horečky v Beskydech. Autorova práce v archivech i pozoruhodném vlastním archivu přináší netušené a dosud nikde nepublikované poznatky napsané se smyslem pro věcnost i poezii, preciznost i krásu. Citace z hojné korespondence nás přenášej…í do přátelských vztahů mezi básníky, jejich nakladateli a příznivci. Autor se v knize věnuje pátrání po pobytu básníka a literárního historika Františka Horečky v Beskydech. Autorova práce v archivech i pozoruhodném vlastním archivu přináší netušené a dosud nikde nepub…likované poznatky napsané se smyslem pro věcnost i poezii, preciznost i krásu. Citace z hojné korespondence nás přenášejí do přátelských vztahů mezi básníky, jejich nakladateli a příznivci.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	123 s., [8] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072391712
ISBN:	9788072391714
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	9. 7. 2024 8:15
Číslo položky:	901245

O autorovi

Libor Kněžek

PhDr. Libor Knězek, CSc., rodák z Frenštátu pod Radhoštěm, se narodil 13. června 1929. Vystudoval literární vědu a estetiku na Karlově univerzitě a kandidátsku práci obhájil v Ústavu slovenské literatury SAV. Téměř půlstoletí působil jako literární historik a kritik v Bratislavě. V současnosti se věnuje hlavně výzkumu uměleckých tradic Frenštátska. Knižně vydal „čtení o životě a tvorbě Bohumíra Četyny“ Krajina černá lesem a podobnou publikaci o jeho bratru Josefu Strnadlovi Shledání s krajem . Nakladatelství Doplněk vydalo v roce 2000 jeho přehled literárních a výtvarných tradic Frenštátska s názvem Spisovatelé a výtvarníci zpod Radhoště s kresbami jeho matky, akademické malířky Marie Parmové-Knězkové, a roku 2001 vyprávění o jejích osudech a tvorbě s názvem Život v práci i tužbách. Spolu s knížkou Můj Frenštát s podtitulem Ze vzpomínek na dětství a na lidi kolem knih a obrazů, provázenou reprodukcemi obrazů Marie Parmové-Knězkové, tvoří obě předcházející Malou frenštátskou trilogii. Zatím největší kritický i čtenářský úspěch měla kniha Ve Frenštátě mají rádi poezii s podtitulem Halas a Seifert s přáteli v Beskydech, odměněna Cenou Egona Ervina Kische za literaturu faktu roku 2003. Ve čtvrtletníku Hlasy muzea a archivu ve Frenštátě Libor Knězek uveřejňuje studie i vzpomínky na beskydské spisovatele a výtvarníky. Připravuje práce o Františku Horečkovi, Janu Drozdovi a obšírnější studii Literatura na Frenštátsku.

Více od autora