Libor Kněžek
Život v práci i tužbách : z dokumentů a vzpomínek na Marii Parmovou

2001 | Nakladatelství Doplněk

Autor ve vzpomínkové knížce zachycuje životní pouť své matky, akademické malířky Marie Parmové-Knězkové. Text je svědectvím o období první poloviny minulého století, o regionu Valašska, ale především o silné osobnosti — ženě, která již ve dvacátých letech 20. století dokázala jít za svou touhou: malováním. Absolvovala …pražskou Akademii výtvarných umění a téměř dva roky strávila ve Francii, mj. v ateliéru proslulého malíře Františka Kupky. V knížce jsou použity reprodukce jejích děl. Autor ve vzpomínkové knížce zachycuje životní pouť své matky, akademické malířky Marie Parmové-Knězkové. Text je svědectvím o období první poloviny minulého století, o regionu Valašska, ale především …o silné osobnosti — ženě, která již ve dvacátých letech 20. století dokázala jít za svou touhou: malováním. Absolvovala pražskou Akademii výtvarných umění a téměř dva roky strávila ve Francii, mj. v ateliéru proslulého malíře Františka Kupky. V knížce jsou použity reprodukce jejích děl.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~129 Kč~~ 49 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~179 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	41, [6] obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072390856
ISBN:	9788072390854
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	7. 2. 2023 9:13
Číslo položky:	491881

O autorovi

Libor Kněžek

PhDr. Libor Knězek, CSc., rodák z Frenštátu pod Radhoštěm, se narodil 13. června 1929. Vystudoval literární vědu a estetiku na Karlově univerzitě a kandidátsku práci obhájil v Ústavu slovenské literatury SAV. Téměř půlstoletí působil jako literární historik a kritik v Bratislavě. V současnosti se věnuje hlavně výzkumu uměleckých tradic Frenštátska. Knižně vydal „čtení o životě a tvorbě Bohumíra Četyny“ Krajina černá lesem a podobnou publikaci o jeho bratru Josefu Strnadlovi Shledání s krajem . Nakladatelství Doplněk vydalo v roce 2000 jeho přehled literárních a výtvarných tradic Frenštátska s názvem Spisovatelé a výtvarníci zpod Radhoště s kresbami jeho matky, akademické malířky Marie Parmové-Knězkové, a roku 2001 vyprávění o jejích osudech a tvorbě s názvem Život v práci i tužbách. Spolu s knížkou Můj Frenštát s podtitulem Ze vzpomínek na dětství a na lidi kolem knih a obrazů, provázenou reprodukcemi obrazů Marie Parmové-Knězkové, tvoří obě předcházející Malou frenštátskou trilogii. Zatím největší kritický i čtenářský úspěch měla kniha Ve Frenštátě mají rádi poezii s podtitulem Halas a Seifert s přáteli v Beskydech, odměněna Cenou Egona Ervina Kische za literaturu faktu roku 2003. Ve čtvrtletníku Hlasy muzea a archivu ve Frenštátě Libor Knězek uveřejňuje studie i vzpomínky na beskydské spisovatele a výtvarníky. Připravuje práce o Františku Horečkovi, Janu Drozdovi a obšírnější studii Literatura na Frenštátsku.

Více od autora