Knihy
Eduard Stehlík
S padákem nad hlavou

Eduard Stehlík, Petr Kopečný, Jan Břečka, Jiří Mikulka, Lukáš Lexa
S padákem nad hlavou : Jan Kubiš a ti druzí

2025 | Nakladatelství TVÁŘE, s. r. o.

Po úspěšné monografii Eduarda Stehlíka Jan Kubiš. Nezastaví mne ani to nejhorší…, věnované našemu nejznámějšímu parašutistovi, se nakladatelství TVÁŘE vrací k této významné osobnosti našich dějin. Tentokrát nejsou součástí knihy pouze osudy Jana Kubiše, ale i jeho jednadvaceti krajanů, kteří během druhé světové války p…rošli v rámci československé zahraniční armády na Západě parašutistickým výcvikem a kurzem útočného boje. Polovina z nich byla zařazena do připravovaných výsadkových operací, ostatní byli začleněni k československým a spojeneckým jednotkám.
Sedm mužů bylo nakonec vysazeno v rámci paraskupin ANTHROPOID , BRONZE , KARAS , CALCIUM , BARIUM , POTASH a TUNGSTEN do okupovaného Československa, kde plnilo bojové a zpravodajské úkoly. Další medailony popisují životní osudy vojáků, kteří prošli výcvikem, byli zařazeni do paraskupin, ale k jejich vysazení nedošlo – Vojmír Matus , Pavel Hodáč , Ladislav Vyskočil a Miroslav Pajer . Zbývající hrdinové této knihy jsou vojáci, kteří z různých důvodů nebyli zařazeni do výsadkových operací a konce války se dočkali při bojovém nasazení u Československé samostatné obrněné brigády při obléhání přístavu Dunkerque ve Francii nebo ve spojenecké armádě Svobodné Francie . Zcela odlišný je smutný osud Ladislava Zahrádky, který v Anglii tragicky zemřel.
Autory knihy jsou historici Moravského zemského muzea v Brně Jan Břečka, Jiří Mikulka a Lukáš Lexa společně s ředitelem Památníku Lidice Eduardem Stehlíkem a s dlouholetým badatelem Petrem Kopečným. Po úspěšné monografii Eduarda Stehlíka Jan Kubiš. Nezastaví mne ani to nejhorší…, věnované našemu nejznámějšímu parašutistovi, se nakladatelství TVÁŘE vrací k této významné osobnosti našich dějin. Ten…tokrát nejsou součástí knihy pouze osudy Jana Kubiše, ale i jeho jednadvaceti krajanů, kteří během druhé světové války prošli v rámci československé zahraniční armády na Západě parašutistickým výcvikem a kurzem útočného boje. Polovina z nich byla zařazena do připravovaných výsadkových operací, ostatní byli začleněni k československým a spojeneckým jednotkám.
Sedm mužů bylo nakonec vysazeno v rámci paraskupin ANTHROPOID , BRONZE , KARAS , CALCIUM , BARIUM , POTASH a TUNGSTEN do okupovaného Československa, kde plnilo bojové a zpravodajské úkoly. Další medailony popisují životní osudy vojáků, kteří prošli výcvikem, byli zařazeni do paraskupin, ale k jejich vysazení nedošlo – Vojmír Matus , Pavel Hodáč , Ladislav Vyskočil a Miroslav Pajer . Zbývající hrdinové této knihy jsou vojáci, kteří z různých důvodů nebyli zařazeni do výsadkových operací a konce války se dočkali při bojovém nasazení u Československé samostatné obrněné brigády při obléhání přístavu Dunkerque ve Francii nebo ve spojenecké armádě Svobodné Francie . Zcela odlišný je smutný osud Ladislava Zahrádky, který v Anglii tragicky zemřel.
Autory knihy jsou historici Moravského zemského muzea v Brně Jan Břečka, Jiří Mikulka a Lukáš Lexa společně s ředitelem Památníku Lidice Eduardem Stehlíkem a s dlouholetým badatelem Petrem Kopečným.

Objednávky po 11. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc (Euromedia).

Stav

Nová

Skladem do tří týdnů
Odešleme nejpozději 21. 1. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	225
Jazyk:	česky
ISBN10:	8088495563
ISBN:	9788088495567
Edice:	Edice Vysočiny
Vydání:	1
Vystaveno:	9. 10. 2025 9:53
Číslo položky:	1412918

O autorech

Eduard Stehlík

Eduard Stehlík je český vojenský historik, spisovatel a bývalý voják. Zaměřuje se na československé vojenské dějiny, zejména období 1914–1956. Byl ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany a působil také jako historik Vojenského historického ústavu Praha a později jako předseda vědecké rady a 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Od roku 2020 působí jako ředitel Památníku Lidice. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor ruština – dějiny. V letech 1989–2012 byl zaměstnancem Vojenského historického ústavu Praha. V roce 1992 se stal vojákem z povolání. Již od zahájení příprav na vznik Ústavu pro studium totalitních režimů v srpnu 2008 byl členem jeho vědecké rady, 14. prosince 2010 byl zvolen jejím předsedou. V roce 2012 z vědecké rady vystoupil, když se stal v srpnu 1. náměstkem ředitele Daniela Hermana. Z funkce byl odvolán a výpověď z ústavu dostal 15. dubna 2013 s výpovědní lhůtou do 30. června. Konec jeho působení v ÚSTR byl spojený zejména s nesouhlasem s personální politikou nově jmenované ředitelky Pavly Foglové, především se záměrem odvolat ředitelku Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukánovou. Výpověď ale označil v dubnu 2014 soud za neplatnou. V květnu téhož roku poslanci navrhli Stehlíka jako člena Rady ÚSTR a 18. června byl hlasy 37 ze 62 senátorů do rady skutečně zvolen. Působil jako jeden z poradců ministra obrany Vlastimila Picka. Dne 3. března 2014 byl jmenován ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany, který vedl do konce roku 2019. Tehdy také ukončil svůj pracovní poměr v armádě a odešel do zálohy. Dne 24. února 2020 se stal ředitelem Památníku Lidice. V roce 2006 začal spolupracovat s Českou televizí na pořadu Historický magazín. Dne 27. října 2006 byl vyhlášen čestným občanem Lidic. V červenci 2019 byl opět zvolen členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, získal 57 hlasů od 74 senátorů. N...

Více od autora