Věra Adlová
Růže z Flander

1976 | Nakladatelství Československý spisovatel

Román o pražské patricijské rodině současnosti, rozpadající se pro nedostatek citových vztahů, se soustřeďuje zejména na kroniku žen tří generací. Jde v podstatě o svět babičky, založený na konvenci střední vrstvy, dcery,emancipovaný, v němž vedle práce není místa pro rodinný cit, a její mladé neteře, jež řeší situaci …odchodem z domova. Román o pražské patricijské rodině současnosti, rozpadající se pro nedostatek citových vztahů, se soustřeďuje zejména na kroniku žen tří generací. Jde v podstatě o svět babičky, založený na konvenci s…třední vrstvy, dcery,emancipovaný, v němž vedle práce není místa pro rodinný cit, a její mladé neteře, jež řeší situaci odchodem z domova.

Stav

Dobrý

obálka s fleky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s fleky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	164
Jazyk:	česky
Edice:	Žatva
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 10. 2024 8:24
Číslo položky:	1013880

O autorovi

Věra Adlová

Věra Adlová, rozená Studená, byla česká spisovatelka, překladatelka z latiny a ruštiny a novinářka. Pocházela z rodiny malíře-restaurátora. Poté, co v roce 1938 odmaturovala na klasickém gymnáziu v Praze, začal studovat latinu a řečtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Za druhé světové války po uzavření vysokých škol pracovala v Archivu hlavního města Prahy. Studium na FF UK mohla dokončit až v roce 1948. Téhož roku pracovala v ČKD Sokolovo jako vedoucí učňovské výchovy a redaktora závodního časopisu. Po smrti prvního manžela, archiváře J. V. Cabalky, se v roce 1949 vdala za spisovatele Zdeňka Adlu, s nímž publikovala několik knih. Mezi lety 1949 a 1952 působila jako redaktora časopisu Světa sovětů. V rozmezí let 1952 a 1955 s manželem žila v SSSR, kde Zdeněk Adla pobýval jako dopisovatel ČTK. Zastávala zde místo v české redakci moskevského rozhlasu. Po návratu do Čech působila jako externí redaktora nakladatelství Melantrich a od roku 1958 současně jako redaktorka Státního nakladatelství politické literatury. O dva roky později se stala redaktorkou Státního nakladatelství dětské knihy , kde mezi lety 1972 až 1975 vykonávala funkci šéfredaktorky. Od roku 1964 do roku 1967 byla rovněž tajemnicí Kruhu přátel dětské knihy. V 80. letech působila jako tajemnice Svazu československých spisovatelů pro zahraniční styky. Publikovala tehdy v řadě periodik . Iniciovala rovněž vydání knihy Med a hořec, což byla sbírka latinské poezie, kterou na základě jejích překladů přebásnil Kamil Bednář. Zemřela v roce 1999. Své prvotiny Adlová vydala už v druhé polovině 40. let. Jednalo se o román Vestonie pojednávající o básnířce Janě Alžbětě Westonové a Život, který jsme milovali o meziválečném mládí. Od 70. let začala psát romány, v nichž se snažila zobrazit vývoj postav, většinou žen, v proměnách společnosti . T...

Více od autora