Vladimír Holan
Rudoarmějci

1947 | Nakladatelství Svoboda

V básnické knize Rudoarmějci Holanova výrazová oproštěnost a civilnost dosáhla vrcholu. Přispěl k tomu jak element hovorovosti v básnické struktuře, tak i prozaizovaný volný verš, jímž básník podtrhoval autentičnost zobrazovaných lidských osudů, zejména pak portrétů prostých vojáků, i své básnické výpovědi. V básnické knize Rudoarmějci Holanova výrazová oproštěnost a civilnost dosáhla vrcholu. Přispěl k tomu jak element hovorovosti v básnické struktuře, tak i prozaizovaný volný verš, jímž básník podtrhov…al autentičnost zobrazovaných lidských osudů, zejména pak portrétů prostých vojáků, i své básnické výpovědi.

s kódem POETLE: 71 Kč

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	39
Jazyk:	česky
Edice:	Kmeň, 18. svazek ed. 18. svazek ed. Plamen
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 7. 2024 9:24
Číslo položky:	902774

O autorovi

Vladimír Holan

Vladimír Holan byl básník, autor reflexivní lyriky, epiky a lyrizovaných próz, překladatel. Používal pseudonymy a šifry Ivo Holan, Ivo Rol, V. Scarlet, -Dt.-, -h-, H. V., V. H. Vladimír Holan se narodil v Praze 16. září 1905 v rodině hospodářského správce. Když mu bylo šest let a otec se stal správcem továrny v Podolí u Bělé pod Bezdězem, odstěhovali se Holanovi do Máchova kraje. Do Prahy se Vladimír Holan vrátil v roce 1919, kde studoval na gymnáziu. V roce 1926 složil maturitní zkoušku a už tehdy vydal svou sbírku – Blouznivý vějíř. S přispěním básníka J. Hory dostal Vladimír Holan místo úředníka Penzijního ústavu v Praze. Zde pracoval v letech 1927–35, ale pro nevhodnost povolání a ze zdravotních důvodů odešel předčasně do penze. Poté se věnoval jen literární tvorbě. Vladimír Holan žil samotářsky, aby měl klid ke svým básnickým reflexím a meditacím. Styk udržoval jen s nejbližšími přáteli, k nimž patřili zvláště J. Hora, J. Čapek, F. Halas a někteří další. Vladimír Holan byl redaktorem časopisu Umělecké besedy Život, jeden rok také Programu D40, vydávaného divadlem E. F. Buriana. Vladimír Holan podnikl dvě cesty do zahraničí. V roce 1929 navštívil Itálii a v roce 1937 Francii. V 50. letech bylo postavení Vladimíra Holana jako básníka velmi svízelné, jeho poezie byla z hlediska vládnoucí ideologie nepřijatelná. Mohl existovat jen díky svým přátelům. Částečné uvolnění nastalo v 60. letech. V roce 1968 byl jmenován národním umělcem. Po smrti dcery Kateřiny v roce 1977 přestal Holan psát úplně. Vladimír Holan zemřel 31. března 1980 v Praze a je pochován na Olšanech.

Více od autora