Émile Zola
Rozvrat : (La débâcle)

1922 | Nakladatelství Jos. R. Vilímek

Román z roku 1892. Předposlední svazek ságy rodu Rougon-Macquartů. Tento rod uzavřela porážka Francie v prusko-francouzské válce. Dílo nemá pevnou dějovou linii a svou kompozicí je blízké modernímu dokumentárnímu románu nebo válečné kronice: kromě autentických historických postav provádí čtenáře válečnými poli a událo…stmi v Paříži fiktivní postavy Román z roku 1892. Předposlední svazek ságy rodu Rougon-Macquartů. Tento rod uzavřela porážka Francie v prusko-francouzské válce. Dílo nemá pevnou dějovou linii a svou kompozicí je blízké modernímu do…kumentárnímu románu nebo válečné kronice: kromě autentických historických postav provádí čtenáře válečnými poli a událostmi v Paříži fiktivní postavy

Vyberte kus s kódem LETO26: 37 Kč

Stav

Mírně opotřebená

Vazba se rozpadá

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Mírně opotřebená Vazba se rozpadá	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ LETO26: 37 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~89 Kč~~
Stav Dobrý vybledlý hřbet	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, Vazba se rozpadá
Vazba:	pevná
Počet stran:	664
Jazyk:	česky
Překladatel:	Bedrich Frída
Edice:	19. svazek ed. 19. svazek ed. Rougon-Macquartové
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 7. 2024 10:50
Číslo položky:	920687

O autorovi

Émile Zola

Émile Zola byl francouzský spisovatel, představitel naturalismu. Émile Zola se narodil v Paříži roku 1840. Jeho otec, François Zola , byl italský inženýr, narozen v Benátkách roku 1795. Jeho matka, Émilie Aubert, byla Francouzka. Když Émilovi byly 3 roky, s rodinou se přestěhovali do jižní Francie, zde Zolův otec začal pracovat na stavbě zavodňovacího kanálu, který měl svést říční vodu k městečku Aix-en-Provence. Otec o čtyři roky později, roku 1847, náhle zemřel. V roce 1858 se Zola přestěhoval zpět do Paříže, kde se znovu setkal se svým kamarádem z dětství, Paulem Cézannem. Po neúspěšném studiu odešel pracovat do nakladatelství Hachette, kde okolo sebe soustředil skupinu mladých romanopisců – tzv. médanská skupina. Svými pokrokovými názory měl velkou zásluhu na liberalizaci politického života ve Francii. Významně se angažoval zejména v Dreyfusově aféře, kdy otevřeným dopisem prezidentu republiky pod názvem J'accuse hájil nevinu kapitána Alfreda Dreyfuse, neprávem odsouzeného za špionáž. Zemřel údajně nešťastnou náhodou na otravu oxidem uhelnatým poté, co se mu ucpal komín u kamen . Byl pohřben na pařížském hřbitově Montmartre. Katolická církev zařadila veškeré spisy Émila Zoly na Index zakázaných knih. Zpočátku psal Zola kratší prózy, ještě ovlivněné romantismem, a po šest měsíců řídil literární kroniku Evénement. Zde v ostrých kritikách napadal řadu významných postav tehdejšího literárního světa. Za první „naturalistický“ román označil Zola již Paní Bovaryovou a za román zásadního významu pak Germinii Lacerteuxovou bratří Goncourtů. Po třech neúspěšných pokusech se Zola prosadil až roku 1867 románem Románový cyklus se zaměřením proti církvi: Povídkové soubory: Cyklus „Evangelia“: tato díla ovlivněna idejemi utopického socialismu Zola je také autorem sborníků kritických statí o divadle a literatuře: Rougon-Macquartů ...

Více od autora