Knihy
Válečná literatura
Válečná historie
Miroslav Vacek
Rozsoudí nás čas, aneb, Život není na povel

Miroslav Vacek
Rozsoudí nás čas, aneb, Život není na povel

1999 | Nakladatelství Erika

Další z publikací arm. generála Vacka je knihou odpovědí na otázky, které dostává na besedách a setkáních. Je vyjádřením jeho názorů na politickou situaci, situaci v armádě, na otázky vstupu do NATO. Autor je odpůrcem současného systému a zastáncem minulého zřízení. 23.10.1999 Keclikoe W+ Další z publikací arm. generála Vacka je knihou odpovědí na otázky, které dostává na besedách a setkáních. Je vyjádřením jeho názorů na politickou situaci, situaci v armádě, na otázky vstupu do NATO. …Autor je odpůrcem současného systému a zastáncem minulého zřízení. 23.10.1999 Keclikoe W+

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	211
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071900133
ISBN:	9788071900139
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 12. 2024 12:23
Číslo položky:	1076414

O autorovi

Miroslav Vacek

Miroslav Vacek je český politik KSČM, bývalý československý důstojník, armádní generál, politik Komunistické strany Československa, náčelník generálního štábu ČSLA a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace a ministr národní obrany ČSSR a ČSFR v době po sametové revoluci. Od věku 18 let byl členem KSČ. V roce 1956 se stal důstojníkem Československé lidové armády a roku 1967 absolvoval Vojenskou akademii v Brně, v roce 1976 vystudoval Vojenskou akademii GŠ SSSR a postupně stoupal v hierarchii Československé lidové armády. Zastával funkci velitele 20. motostřelecké divize , náčelníka štábu – 1. zástupce velitele 1. armády , 1982–1983 velitele 1. armády a následně funkci náčelníka štábu – 1. zástupce velitele Západního vojenského okruhu . XVII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V listopadu 1987 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu ČSLA a 1. zástupcem ministra národní obrany ČSSR. V této funkci dohlížel na uvolňování vojenské a zbrojní politiky v rámci mezinárodních dohod o snížení počtu konvenčních ozbrojených sil v Evropě a připravoval novou vojenskou doktrínu ČSSR. Ve volbách roku 1986 byl zvolen do české části Sněmovny národů . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci. Vrchol jeho politické kariéry přišel během sametové revoluce. Ve vládě Ladislava Adamce nastoupil od 3. prosince 1989 jako ministr národní obrany ČSSR, přičemž tento post si udržel i v porevolučních poměrech v následující první vládě Mariána Čalfy, druhé vládě Mariána Čalfy a krátce i v třetí vládě Mariána Čalfy, v níž zasedal až do října 1990. Václav Havel ho oceňoval jako nepostradatelného odborníka. Teprve rostoucí tlak veřejnosti vedl k j...

Více od autora