Miroslav Vacek
Nemám proč lhát

2010 | Nakladatelství Futura

Hlavní náplň publikace tvoří dotazy kladené generálu Miroslavu Vackovi na diskuzním fóru Klubu vojenské historie. Generál hovoří o činnosti československé armády v dobách komunistického režimu i o reakci ČSLA na události v listopadu 1989 atd. Součástí textu jsou úvahy o dalším možném vývoji na mezinárodní scéně a Vack…ovy názory na úlohu NATO v dobách studené války. Fotografická příloha. Hlavní náplň publikace tvoří dotazy kladené generálu Miroslavu Vackovi na diskuzním fóru Klubu vojenské historie. Generál hovoří o činnosti československé armády v dobách komunistického režimu i o re…akci ČSLA na události v listopadu 1989 atd. Součástí textu jsou úvahy o dalším možném vývoji na mezinárodní scéně a Vackovy názory na úlohu NATO v dobách studené války. Fotografická příloha.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	247
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086844609
ISBN:	9788086844602
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 1. 2025 13:11
Číslo položky:	1110253

O autorovi

Miroslav Vacek

Miroslav Vacek je český politik KSČM, bývalý československý důstojník, armádní generál, politik Komunistické strany Československa, náčelník generálního štábu ČSLA a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace a ministr národní obrany ČSSR a ČSFR v době po sametové revoluci. Od věku 18 let byl členem KSČ. V roce 1956 se stal důstojníkem Československé lidové armády a roku 1967 absolvoval Vojenskou akademii v Brně, v roce 1976 vystudoval Vojenskou akademii GŠ SSSR a postupně stoupal v hierarchii Československé lidové armády. Zastával funkci velitele 20. motostřelecké divize , náčelníka štábu – 1. zástupce velitele 1. armády , 1982–1983 velitele 1. armády a následně funkci náčelníka štábu – 1. zástupce velitele Západního vojenského okruhu . XVII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V listopadu 1987 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu ČSLA a 1. zástupcem ministra národní obrany ČSSR. V této funkci dohlížel na uvolňování vojenské a zbrojní politiky v rámci mezinárodních dohod o snížení počtu konvenčních ozbrojených sil v Evropě a připravoval novou vojenskou doktrínu ČSSR. Ve volbách roku 1986 byl zvolen do české části Sněmovny národů . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci. Vrchol jeho politické kariéry přišel během sametové revoluce. Ve vládě Ladislava Adamce nastoupil od 3. prosince 1989 jako ministr národní obrany ČSSR, přičemž tento post si udržel i v porevolučních poměrech v následující první vládě Mariána Čalfy, druhé vládě Mariána Čalfy a krátce i v třetí vládě Mariána Čalfy, v níž zasedal až do října 1990. Václav Havel ho oceňoval jako nepostradatelného odborníka. Teprve rostoucí tlak veřejnosti vedl k j...

Více od autora