Jan Čep
Rozptýlené paprsky

1993 | Nakladatelství Vyšehrad

Svazek je rozdělen do dvou částí: první zahrnuje jediné vydání esejů, které připravil sám autor a které vydal těsně po válce, druhá část doplňuje tento výbor tak, aby vytvořila obraz autorův doplněný ještě předválečnými a jinými poválečnými pracemi. Všechny příspěvky vznikly do jeho odchodu do emigrace do r. 1948. Větš…ina příspěvků druhé části byla publikována časopisecky a je tedy prakticky dnes nedostupná. Po tomto svazku budou následovat další dva rozsáhlé soubory, shrnující jeho autobiografickou a rozhlasovou tvorbu. Svazek je rozdělen do dvou částí: první zahrnuje jediné vydání esejů, které připravil sám autor a které vydal těsně po válce, druhá část doplňuje tento výbor tak, aby vytvořila obraz autorův doplněný …ještě předválečnými a jinými poválečnými pracemi. Všechny příspěvky vznikly do jeho odchodu do emigrace do r. 1948. Většina příspěvků druhé části byla publikována časopisecky a je tedy prakticky dnes nedostupná. Po tomto svazku budou následovat další dva rozsáhlé soubory, shrnující jeho autobiografickou a rozhlasovou tvorbu.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	357
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070210591
ISBN:	9788070210598
Editor:	Bedřich Fučík, Mojmír Trávníček
Edice:	Dílo Jana Čepa
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 6. 2023 10:38
Číslo položky:	576046

O autorovi

Jan Čep

Jan Čep byl český spisovatel, esejista a překladatel katolické orientace. V letech 1922–1926 studoval na FF UK češtinu, francouzštinu a angličtinu,studia však nedokončil. Během studií napsal své první literární dílo nazvané Anglické dojmy. Stal se spisovatelem a překladatelem z povolání, pracoval také jako nakladatelský lektor a publikoval v řadě časopisů a revuí . Osobně znal spisovatele, jako byli František Halas nebo Egon Hostovský. Blízké přátelství jej pojilo mj. s Janem Zahradníčkem či Bedřichem Fučíkem. V roce 1938 se stal kmotrem pozdějšího hudebníka Petra Skoumala. Dne 26. února 1948 byl vyloučen ze Syndikátu českých spisovatelů a v srpnu 1948 emigroval přes Aš do Francie , kde i zemřel a byl pochován. Domů se již nikdy nevrátil. V letech 1951–1954 žil v Mnichově, kde působil v rádiu Svobodná Evropa, po roce 1954 se vrátil do Paříže, pro Svobodnou Evropu pracoval dále jako zpravodaj a autor kulturní rubriky Mimo svoji vlast se necítil šťastný, protože k ní měl velmi silný vztah. Několikrát vážně přemýšlel o tom, že se stane knězem, ale nakonec se roku 1954 oženil. Roku 1965 prodělal mozkovou mrtvici, což mu znemožnilo další veřejnou činnost. Jako prozaik se prosadil zejména povídkami. Byl F. X. Šaldou hodnocen jako výborný povídkář „jitřního zraku“, čímž mínil pohled zacílený k podstatě věcí, k neviditelné skutečnosti, zároveň ale dětský . Jan Čep nepatří mezi ruralisty, neboť základním akcentem jeho próz není pro tento proud typické vyvyšování venkovského prostředí nad městské a řád jako ideová maxima, nýbrž existenciální napětí v duších jeho hrdinů. Nelze ho však zařadit ani mezi autory psychologických próz, protože hlavním dějištěm povídek je duchovní, nikoli je...

Více od autora