Josef Kajetán Tyl
Rozina Ruthardova : povídka z dějin domácích

1989 | Nakladatelství Československý spisovatel

Dle Tylova úvodu je to povídka z dějin domácích. Kniha je věnovaná , dle autora, přátelům p. p. F. Kazdovi, ek. inženýru při železné dráze, a Janu Nevolovi, architektu pražskému, na důkaz mé srdečné příchylnosti.
Dále autor píše: K čemu slabiky a slova odměřovati, kde se proud řeči z plného srdce vylévá?
Děj knih…y vychází ze staré pověsti z Kutné Hory o krutém Ruthanovi a jeho dceři, které v lásce tvrdě bránil. Nakonec ji i k smrti odsoudil. Dílo bylo i zdramatizováno. Dle Tylova úvodu je to povídka z dějin domácích. Kniha je věnovaná , dle autora, přátelům p. p. F. Kazdovi, ek. inženýru při železné dráze, a Janu Nevolovi, architektu pražskému, na důkaz mé srdečné p…říchylnosti.
Dále autor píše: K čemu slabiky a slova odměřovati, kde se proud řeči z plného srdce vylévá?
Děj knihy vychází ze staré pověsti z Kutné Hory o krutém Ruthanovi a jeho dceři, které v lásce tvrdě bránil. Nakonec ji i k smrti odsoudil. Dílo bylo i zdramatizováno.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	207
Jazyk:	česky
Edice:	62. svazek ed. 62. svazek ed. Slunovrat. Malá řada, Slunovrat. Básnická řada
Vydání:	1. vyd. v Čs. spis.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 11. 2023 9:27
Číslo položky:	703176

O autorovi

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Více od autora