Josef Kajetán Tyl
Rozina Ruthardova : povídka z dějin domácích

1857 | Nakladatelství I.L. Kober

Povídka z dějin domácích
Rozina Ruthardova pochází z vážené a bohaté kutnohorské rodiny. Je to dívka hrdá a vášnivá, která si svou nezkrotnou a pomstychtivou povahou způsobuje mnoho potíží. Konec jejího života se odehrává v pohnuté době, kdy císař Albrecht vypověděl Václavu II. válku a přitáhl ke Kutné Hoře, aby se …města zmocnil.
Rozina nějaký čas flirtovala s písařem Vítkem jen proto, že si jí dříve nevšímal a miloval hodno Adlinku, schovanku jejího strýce Hanuše. Když však do Kutné Hory přijel hrabě Liebenstein, Albrechtův náhončí. Rozina na Vítka okamžitě zapomene a zamiluje se do krásného cizince.
Žárlivý Vítek ji zastihne při rozmluvě s Liebensteinem. Rozina mu právě slibuje pomoc při vydání města Albrechtovi. Vítek se rozzuří a hraběte zabije. Má být souzen, ale k městu se blíží Albrecht a proces se odloží.
Rozina uprchne spolu se starým sluhou do Albrechtova ležení. Kutnohorským se mezitím podaří otrávit potok, který teče podél nepřátelského tábora. Adlinka Vítka stále miluje a v přestrojení se vydává do Albrechtova ležení. Chce osvobodit Vítka, kterého zajali a odvlekli císařští vojáci během jedné šarvátky.
To se jí podaří a kutnohorští navíc s pomocí královského vojska nepřítele zaženou. Rozina se opět octne v Kutné Hoře a je i se sluhou Bozděchem postavena před soud pro zradu. Rozinu vlastní otec odsoudí k smrti, ale král ji nakonec pošle do kláštera. Ani k tomu však nedojde, protože do děje vstoupí sluha Bozděch.
Starý Bozděch se přizná, že Rozině přidával do pití jed. Tak už zahubil oba Ruthardovy syny. Chtěl se tak pomstít za to, že Ruthard kdysi v Prusku svedl a poté i zabil jeho sestru. Boděch je za to popraven, ale Rozina brzy umírá také. Adlinka se provdá za Vítka a spolu konečně oba najdou štěstí. Povídka z dějin domácích
Rozina Ruthardova pochází z vážené a bohaté kutnohorské rodiny. Je to dívka hrdá a vášnivá, která si svou nezkrotnou a pomstychtivou povahou způsobuje mnoho potíží. Konec j…ejího života se odehrává v pohnuté době, kdy císař Albrecht vypověděl Václavu II. válku a přitáhl ke Kutné Hoře, aby se města zmocnil.
Rozina nějaký čas flirtovala s písařem Vítkem jen proto, že si jí dříve nevšímal a miloval hodno Adlinku, schovanku jejího strýce Hanuše. Když však do Kutné Hory přijel hrabě Liebenstein, Albrechtův náhončí. Rozina na Vítka okamžitě zapomene a zamiluje se do krásného cizince.
Žárlivý Vítek ji zastihne při rozmluvě s Liebensteinem. Rozina mu právě slibuje pomoc při vydání města Albrechtovi. Vítek se rozzuří a hraběte zabije. Má být souzen, ale k městu se blíží Albrecht a proces se odloží.
Rozina uprchne spolu se starým sluhou do Albrechtova ležení. Kutnohorským se mezitím podaří otrávit potok, který teče podél nepřátelského tábora. Adlinka Vítka stále miluje a v přestrojení se vydává do Albrechtova ležení. Chce osvobodit Vítka, kterého zajali a odvlekli císařští vojáci během jedné šarvátky.
To se jí podaří a kutnohorští navíc s pomocí královského vojska nepřítele zaženou. Rozina se opět octne v Kutné Hoře a je i se sluhou Bozděchem postavena před soud pro zradu. Rozinu vlastní otec odsoudí k smrti, ale král ji nakonec pošle do kláštera. Ani k tomu však nedojde, protože do děje vstoupí sluha Bozděch.
Starý Bozděch se přizná, že Rozině přidával do pití jed. Tak už zahubil oba Ruthardovy syny. Chtěl se tak pomstít za to, že Ruthard kdysi v Prusku svedl a poté i zabil jeho sestru. Boděch je za to popraven, ale Rozina brzy umírá také. Adlinka se provdá za Vítka a spolu konečně oba najdou štěstí.

Stav

Dobrý

zachovalý stav, lehké oděrky, uvolněný titulní list

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zachovalý stav, lehké oděrky, uvolněný titulní list
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	283
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Sebrané spisy Jos. Kaj. Tyla
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 10. 2024 12:39
Číslo položky:	1036275

O autorovi

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…